Práci občanů nových členských zemí neomezují Švédsko, Velká Británie a Irsko. Lidé tu nemusejí žádat o pracovní povolení ale o různé obměny povolení k pobytu.

"Ve srovnání s loňským rokem vzrostl ve Švédsku od května do srpna počet žadatelů o povolení od lidí z nových zemí EU o 74 procent," tvrdí švédský Migrační úřad. 

Za čtyři měsíce vyřídila švédská strana 2 017 registračních formulářů, většina - 1 113 - byla od Poláků. Za stejné období loni projevilo o práci v Švédsku zájem 1 161 lidí.

Ještě hůř je na tom Irsko. Ostrovní země dokonce zaznamenala desetkrát více žadatelů o práci, za tři měsíce tu práci hledalo 23 tisíc lidí.

Zájem postupně opadne

I přes obrovský nárůst se ale nesplnily vize některých států (zvláště těch, které práci lidí z nových zemí EU omezily, například Německo, Rakousko nebo Francie), že počet lidí, kteří budou chtít v zemích původní patnáctky pracovat, vzroste několikanásobně a ony nebudou tento nápor zvládat. Podle migračních úřadů jde nyní o logický nárůst těsně spojený s rozšířením EU, počet žadatelů bude postupem času stále nižší.

Evropské země potřebují především zdravotní sestry a lékaře, zájem je také o programátory a různé řemeslníky. České úřady odmítaly, že by po vstupu do EU nastal odliv lidí za prací do zahraničí. Podle nich, kdo v zahraničí pracovat chtěl, tak tam pracoval dávno před vstupem do EU. Češi po vstupu země do EU splnili předpoklady vlády a masově na západ nevyrazili. Přesný počet lidí, kteří za prací odešli, však k dispozici není.