Řecký parlament v noci na pondělí uprostřed protestů přijal klíčové reformy penzijního systému a daní z příjmů. Reformy v pondělí Dijsselbloem před novináři označil za „jádro" souboru kroků, které mají řecké hospodářství postavit na nohy. Loni v létě dohodnutý třetí záchranný program Řecku poskytuje přístup k celkem 86 miliardám eur (2,3 biliónu Kč) výměnou za tvrdé reformy a privatizaci.

Podpořili řecký návrh

Spolu s blížící se dohodou o opatřeních, která mají být pojistkou při horším než předpokládaném výkonu řecké ekonomiky, by to mělo umožnit už měsíce odkládané dokončení první revize loňského záchranného programu.

Ona úsporná opatření „pro případ nouze" mají být podle představ euroskupiny přijata už nyní, spouštěna by ovšem byla automaticky jen v případě, že Řecko nedosáhne na hodnotu primárního přebytku určenou v rámci programu.

V pondělí euroskupina s určitými změnami podpořila poslední řecký návrh jejich možné podoby.

Atény peníze potřebují, v červenci totiž musejí splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a Evropské centrální bance (ECB) zhruba pět miliard eur (135 miliard Kč).

Rozhodnutí nepadlo

Ministři financí eurozóny také poprvé diskutovali o možnosti, jak restrukturalizovat řecké zadlužení jako takové. Podmínkou je podle Dijsselbloema plná řecká spolupráce na těch opatřeních, která byla dohodnuta loni v létě.

Žádné rozhodnutí nyní podle očekávání nepadlo. Ministři se ale shodli na principech, kterými se hodlají řídit. Experti euroskupiny také mají příslušné návrhy a varianty možných řešení připravit pro další jednání na ministerské úrovni 24. května.

Na diskusi o udržitelnosti řeckého zadlužení trvá Mezinárodní měnový fond (MMF), který si bez posunu v této věci neumí představit svůj další podíl na řecké záchraně.
Krátkodobá opatření se podle Dijsselbloema budou týkat jen možností, jak zlepšit náklady na správu řeckého dluhu.

Střednědobé kroky by se měly týkat otázek jako je možnost odkladu splátek, jejich rozložení do delších časových úseků a podobně. Spuštěna by byla až po konci stávajícího programu, tedy nejdříve v roce 2018.

V dlouhodobém horizontu bude diskuse vedena o dalších možných způsobech, jak udržitelnost řeckého zadlužení zajistit. „Chceme vědět, jaký přístup bude potřeba k zajištění toho, že Řecko bude postupovat správným směrem také v příštích desetiletích,” podotkl Dijsselbloem.