Vize zemědělství počítá s poklesem výměry řepky o desítky tisíc hektarů, na trojnásobek současné se má naopak zvětšit plocha pěstované zeleniny, rozšířit by se měla i výměra ovocných sadů.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Zvýšit se mají také počty chovaných hospodářských zvířat. Mnohem větší ochrany než dnes by se mělo dostat zemědělské půdě.

„Méně řepky, méně obilí, více ovoce, zeleniny, brambor, vinohradů, chmelnic, více hospodářských zvířat,” shrnul v pondělí hlavní body nové zemědělské vize na Twitteru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Resort chce zvýšit počty krav, ovcí, prasnic, koz, kuřat na výkrm i slepic. Větší finanční podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak i v národních dotacích.

Mírně klesnout by měla výměra obilovin a olejnin. U obilovin o 100 tisíc hektarů, u olejnin o více než 60 tisíc hektarů. Úbytku „žlutých polí“ chce resort dosáhnout právě větší podporou živočišné výroby.

Vybrané cíle ministerstva:
 Současný stavplán v roce 2020plán v roce 2025plán v roce 2030
Výměra obilovin (tis. ha)1411140013001300
Výměra olejnin (tis. ha)464430400400
Výměra ovocných sadů (tis. ha)14,5151823
Výměra pěstební plochy zeleniny (tis. ha)10,5111830
Počet krav bez tržní produkce mléka204235270300
Kuřata na výkrm (mil. ks)120130140170
Počet koz (tis.ks)27303540
Počet prasat (z toho prasnic) (tis. ks)1555 (96)1800 (100)2100 (110)2400 (120)
Zdroj: Strategie resortu ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030, ČTK

Podle koncepčního materiálu by v roce 2030 mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent zemědělské půdy, což je téměř šestkrát více než nyní. Plochy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství by se měly zvýšit z necelých 10 na 18 procent, vzrůst má i domácí produkce biopotravin.

„Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby zemědělci měli jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže,“ uvedl Jurečka.

V současnosti ovšem klesající výkupní ceny zejména mléka a vepřového masa a rostoucí dovozy tlačí chovatele spíše k další redukci jejich stád, zatímco řepka a obiloviny pro ně zůstávají důležitými tržními plodinami.

Důvodem nepříznivého cenového vývoje jsou vedle snížení globální poptávky také přebytky na evropském trhu způsobené ruským embargem na dovoz vybraných potravin.