Vliv na propad cen měly ceny energií, které podle Eurostatu v dubnu v meziročním srovnání poklesly o 8,6 procenta. Na ceny energií má dopad zlevnění ropy, zemního plynu a pohonných hmot.

Největší nárůst naopak zaznamenaly ceny služeb, které ale v dubnu vzrostly o jedno procento, což je méně než březnových 1,4 procenta. Stabilní nárůst o 0,8 procenta zaznamenaly ceny jídla, alkoholu a tabákových výrobků.

Eurozóna tak nyní spadla do deflace už podruhé od loňského září. Evropská centrální banka (ECB) se v březnu rozhodla podpořit růst cen i ekonomiky v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru.

Tento měsíc svou politiku nezměnila, šéf banky Mario Draghi ale už před více než týdnem návrat k deflaci předpokládal s tím, že oživení čeká až ve druhé polovině letošního roku.

Eurostat zveřejnil také rychlý odhad růstu ekonomiky eurozóny.  V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 1,6 procenta a mírně tak překonal očekávání analytiků.