V případě vývoje deficitu veřejných financí se Česko podle dat Eurostatu umístilo mezi šesti nejlepšími s deficitem 0,42 procenta HDP.

„Deficit hospodaření vládních institucí (ČR) byl nejnižší v rámci sledovaného období, tj. od roku 1995. Drží se hluboko pod maastrichtským kritériem tří procent HDP,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Výdaje vládního sektoru meziročně vzrostly o 4,6 procenta. Šlo hlavně o investiční výdaje a mzdové náklady. Příjmy pak stouply o 8,5 procenta. Pomohlo dočerpávání dotací z EU z končícího období a růst příjmů z daní a sociálních příspěvků díky víc než čtyřprocentnímu růstu české ekonomiky.

Deficit veřejných financí je zjednodušeně ročním rozdílem příjmů a výdajů státu, státní dluh vzniká kumulací deficitů (či přebytků) veřejných financí z jednotlivých let.

Vůbec nejnižší poměr dluhu k HDP mělo loni podle Eurostatu Estonsko, a to 9,7 procenta HDP. Následovaly Lucembursko, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko a Dánsko.

Země s nejnižším dluhem vládních institucí k HDP v EU

Země s nejnižším dluhem vládních institucí k HDP v EU

FOTO: David Ryneš, Novinky

Naopak nejvíce zadlužené země jsou Řecko (176,9 procenta HDP) a  Itálie (132,7 procenta). Nad 60procentní hranici dluhu k HDP požadovanou EU se pohybuje většina zemí Unie. Zadlužení EU loni kleslo na 85,2 procenta HDP a eurozóny na 90,7 procenta.

Deficit veřejných financí celé EU loni klesl na 2,4 procenta z předchozích tří procent. V případě zemí platících eurem deficit klesl na 2,1 procenta z 2,6 procenta.