"Má - li každý právo držet akcie a majetek, musí mít stejné právo s ním disponovat. To, že zákon zbavil povinnosti nabízet odkup akcií od minoritních akcionářů osobám, které kupují majoritu ve státních a polostátních firmách, byl diskriminační. Od vyhlášení nálezu ve sbírce Nálezů ÚS toto opatření neplatí a povinnost nabízet odkoupení akcií má každý subjekt," uvedl soudce - zpravodaj Vladimír Jurka.

Podle názoru ÚS toto opatření, které se do zákona dočasně dostalo v roce 1991 kvůli usnadnění privatizace a umožňovalo získat pro stát při privatizaci více peněz, postupně porušovalo ústavní princip rovnosti.

Zákonodárce navíc při novelách na toto dočasné opatření pozapomněl a postupně ho rozšířil na další subjekty, mezi které se dostaly i obce a samosprávné celky.

"Toto zákonné ustanovení je zcela v rozporu s evropskými právními normami, protože porušuje zásadu rovnosti. V těchto zákonem vymezených případech se neměli drobní akcionáři možnost rozhodnout, zda zůstanou s novým vlastníkem rozhodujícího podílu, či mu svůj prodají. Podobné ustanovení odporuje zásadám v zemích Evropské unie, kde zákony nepřipouští žádné výjimky," uvedl právní zástupce skupiny senátorů, kteří návrh k soudu podali, Jan Šťovíček.

Odkup povinně

Podle nálezu ÚS jsou nyní všichni, kteří získají rozhodující vlastnický podíl ve společnosti, povinni nabídnout drobných akcionářům odkoupení jejich akcií. "Nabídka odkoupení neznamená povinnost, ale dává možnost drobných akcionářům se rozhodnout, jak se svým majetkem dále naloží. Přitom osobou, která získává rozhodující slovo ve společnosti, rozumíme tu, která získá alespoň čtyřicetiprocentní podíl," uvedl Jurka.

Rozhodnutí ÚS přišlo v okamžiku, kdy na privatizaci čekají ještě státní podíly v Unipetrolu, Českém Telecomu a ČEZ. "Máme před sebou ještě několik důležitých privatizací a je dobře, že se noví vlastníci budou muset chovat už podle nálezu ÚS," doplnil Šťovíček.