Prohlásil to profesor Zbyněk Revenda z katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v sejfové místnosti České národní banky při příležitosti slavnostního představení nové investiční zlaté medaile České mincovny.

KOMENTÁŘ DNE:
 Trumpova vize by znamenala konec NATO - Názory uchazeče o kandidaturu na prezidenta USA Donalda Trumpa rozebírá Jiří Pehe. Čtěte zde >> 

„Úvahy o krytí koruny zlatem (tzv. zlatý standard) se sice pořád objevují, ale to bychom museli nakoupit tři tisíce tun zlata nebo znehodnotit korunu na osm tisíc korun za dolar,“ konstatoval Revenda.

Profesor Zbyněk Revenda z Katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze představuje výpočty o dlouhodobém reálném zhodnocení slitkového zlata.

Profesor Zbyněk Revenda z katedry měnové teorie a politiky Vysoké školy ekonomické v Praze představuje výpočty o dlouhodobém reálném zhodnocení slitkového zlata.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Za 10 let vzrostla cena mincí trojnásobně

Je z nejčistšího zlata, váží rovný kilogram a stojí bezmála 1,5 miliónu korun. Mince zobrazuje sv. Anežku Českou a připomíná motiv z dříve používané bankovky v hodnotě padesáti korun.

„Vyraženo bude postupně 50 kusů, a to vždy až po konkrétní objednávce,“ upřesnil člen představenstva České mincovny Aleš Brix.

Certifikát a kilogramová mince z ryzího zlata v sejfové místnosti ČNB.

Certifikát a kilogramová mince z ryzího zlata v sejfové místnosti ČNB

FOTO: Česká mincovna, Právo

Cena tohoto typu investičních medailí za deset let vzrostla trojnásobně, když v roce 2005 byly tyto kilové kusy (s motivem vstupu ČR do EU) za půl miliónu.

Slitkové zlato za 30 let reálně kleslo o třetinu

Jenže, jak varoval Revenda, z pohledu investora není slitkové zlato až tak zázračné, jak si někteří lidé myslí. „Mince mají samozřejmě na rozdíl od zlatých slitků také navíc numizmatickou hodnotu. U zlata musíme být velice opatrní,“ zdůraznil.

Zveřejnil své propočty, v nichž dokazuje, že od roku 1980 do roku 2014 reálná hodnota slitkového zlata klesla o 33 procent. „Kdo koupil v roce 1980 zlaté slitky, tak reálná hodnota šla o třetinu dolů. Zlato nemá výnosy, jsou náklady za uskladnění, vyplácí se v případě inflace,“ dodal Revenda.

Podle něho je výhoda, že když člověk potřebuje, má něco fyzického v ruce, ale očekávat v dlouhodobém horizontu ze zlata nějaké velké zisky, až na dílčí dobré nákupy a prodeje ve stylu levně koupil a dráž prodal, podle něho smysl nemá.

Přesto soukromí investoři začínají fyzické zlato a zlaté mince více kupovat jako jednu z možností, jak uchovat hodnoty. Loni prodala jen Česká mincovna investičních mincí z drahých kovů za 606 miliónů korun, což bylo meziročně o 30 procent více.

„Pocházím z Hané a už moje babička říkala: Chlapče, chce to kousek pole, kousek domu, a kousek zlata. A to vlastně i říkáme našim klientům,“ řekl Brix.

Aleš Brix, člen představenstva České mincovny

Aleš Brix, člen představenstva České mincovny

FOTO: Milan Malíček, Právo

A nefrčí jen mince a medaile. Mincovna soukromým investorům loni také prodala 250 kilogramů fyzického zlata, o třetinu více než předloni.

„Známé zdroje zlaté rudy budou podle předpokladů vyčerpány do roku 2040, tedy pokud se neobjeví nová naleziště,“ dodal Brix.

Tržní cena zlata se v současnosti pohybuje od 1050 do 1296 USD za trojskou unci (31 gramu). Rekordní byla 1895 USD za trojskou unci.

Česko má pod 10 tun

Zásoby zlata v ČNB jsou nyní pod deseti tunami. Většina českého zlatého pokladu se v devadesátých letech rozprodala.

Největšími držiteli zlata jsou USA (8134 tun), Německo (3381), Itálie (2452), Francie (2435), Čína (1743), Rusko (1393). Centrální banky Číny a Ruska jako jediné zlato nakupují.

Odhaduje se, že za celou dobu existence lidstvo vytěžilo 192 tisíc tun zlata. Ročně se nyní těží dva až tři tisíce tun. „Dále se odhaduje, že 15 tisíc tun zlata se ztratilo, například v potopených španělských lodích,“ konstatoval Revenda.