Článek
"Silná měna nás nutí k inovacím, zvyšování produktivity práce, vytváří tlak na konkurenceschopnost. Slabá měna je naopak jakýmsi polštářem, na kterém pohodlně spočíváme a naše motivace pro inovace je poněkud slabší. To je jeden z důvodů, proč jsem zastáncem silné koruny," uvedl Zeman. Slabší kurz koruny je tak podle něj pro exportéry jen krátkodobou výhodou.
Zároveň by podle něj ukončení intervencí mělo být postupné, a ne jako ve Švýcarsku, kde došlo k prudkému posílení franku. Agentura Bloomberg ve středu přinesla vyjádření šéfa společnosti ABB, podle kterého musí Švýcarsko kvůli vysoké ceně práce výrazně robotizovat výrobu, aby si udrželo konkurenceschopnost.
Pří slabší koruně vyjde firmy dráž nákup zahraničních technologií, strojů nebo know-how. Podle ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy přitom Česko nové technologie potřebuje, aby se dokázalo změnit z „montovny v hi-tech hospodářství s vysokou přidanou hodnotou“.
Rusnok se skončením intervencí nespěchá
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 v obavě z deflace. Již před časem ČNB oznámila, že konec režimu devizových intervencí může přijít na přelomu roků 2016 a 2017.
Dřívější ukončení intervencí nepodporuje ani Zemanův kandidát na post guvernéra ČNB Jiří Rusnok, který by mohl letos v červenci nahradit v čele centrální banky Miroslava Singera.
Rusnok, který je nyní členem bankovní rady ČNB, prohlásil, že výrazné výkyvy v kurzu koruny po ukončení režimu intervencí nedopustí.
„Banka bude v případě nadměrných kurzových výkyvů reagovat i po ukončení intervenčního režimu. Má pro to dostatek munice (peněz),” řekl Rusnok agentuře Reuters.
Anketa
Související téma:
Prezident Miloš Zeman při rozhovoru