Hlavní obsah

Zbrklý odchod od uhlí by ohrozil energetiku, varuje německý vicekancléř

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel v úterý varoval před zbrklým a ideologicky motivovaným odchodem od využívání uhlí pro výrobu elektrické energie. Takový krok by mohl dál poškodit producenty a ještě víc podkopat stabilitu dodávek elektřiny, řekl Gabriel na energetické konferenci v Berlíně.

Foto: Kacper Pempel/Files, Reuters

Ilustrační foto

Článek

"V diskusích o uhlí bych radil, abychom byli méně ideologičtí a více se zaměřili na celkové klimatické cíle a ekonomické důsledky," řekl Gabriel, který je rovněž ministrem hospodářství a energetiky.

"Musíme vědět, co potřebujeme k zajištění stabilních dodávek energie," dodal.

Německá vláda je od prosincové klimatické konference v Paříži pod tlakem, aby stanovila harmonogram odchodu od uhlí, jak to už v listopadu udělala britská vláda. Ta hodlá poslední uhelnou elektrárnu v zemi zavřít do deseti let. [celá zpráva]

Podle Gabriela ale uhlí nesmí zasáhnout podobná "seizmická vlna", která po havárii japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 vedla v Německu k rozhodnutí ukončit jadernou energetiku do roku 2022.

Uhlí stále vede

Gabriel uvedl, že chce pozvat všechny zúčastněné strany k diskusím o otázce uhlí u "kulatého stolu". Jeho varování před opuštěním uhlí se shoduje s postojem přední německé energetické společnosti RWE, jejíž zástupce v úterý výzvy k tomuto kroku rovněž odmítl.

"Celá tato debata (o odchodu od uhlí) je zbytečná," řekl na okraj konference agentuře Reuters provozní ředitel RWE Martin Schmitz. Uhlí se na energetické produkci RWE podílí asi 60 procenty.

Berlín loni oznámil plán ukončit provoz a převést do záloh 2,7 gigawattu výkonu hnědouhelných elektráren. Podle elektrárenských společností je tento plán s ohledem na zhoršování jejich finanční situace prozatím zcela dostatečný. Tyto společnosti poukazují na to, že uhelné elektrárny nejenže poskytují práci desetitisícům lidem, ale jsou nezbytné i k zajištění nepřetržitých dodávek elektřiny, což preferované obnovitelné zdroje nedokážou.

Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu loni stoupl z 26 na 30 procent, uvedlo Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW), nejvíce elektřiny ale stále vyrobily uhelné elektrárny - 42 procent. Jaderné elektrárny vyrábějí 14 procent.

Dopad na Česko

Nejvíce elektřiny - přes 40 procent - dosud vyrábí z hnědého uhlí také Česko. Podle energetické koncepce jej mají postupně nahradit jádro a obnovitelné zdroje, což je ale dlouhodobá záležitost.

Německý přístup k budoucímu využívání uhlí je klíčový i pro české provozovatele uhelných elektráren. Berlín má totiž důležitý hlas v Evropské unii, když se jedná například o stanovení ekologických požadavků na provoz elektráren.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám