"Z plánovaných přibližně 150 přípojek jich bylo zavedeno necelých 40," řekl místostarosta Nových Hradů na Chrudimsku Robert Vágner. Pokud se na plyn nenapojí potřebná polovina domů, bude obec muset vrátit čtyřmiliónovou státní dotaci. Obec je ale tak zadlužená, že peníze na ni bude shánět jen těžce.

"Lidé plyn odmítají, protože plynofikace starých rodinných domků je nákladná a topení plynem v nezaizolovaném stavení je naprosto neekonomické," prohlásil. Pro lidi je proto výhodnější topit například uhlím. Ještě výhodnější je ale dřevo, které je v současnosti z paliv nejlevnější.

Cena plynu stoupne v říjnu v průměru o 11 procent. "V souvislosti se zdražením plynu na začátku topné sezóny je možné, že dojde k většímu využívání alternativních zdrojů energie, zejména pevných paliv, na úkor spotřeby plynu," uvedl ekonom Patria Online David Marek.

S plynofikací nemají ale problém všechny obce. Starostové mají problém přesvědčit lidi spíše tam, kde se plyn teprve zavádí. Tam, kde už je plyn zavedený si lidé nestěžují a ekologické topení si chválí. K pevným palivům se vrací jen minimálně. Tvrdí, že raději zaplatí mírně vyšší částku a budou mít topení bez starostí. Levnější topení pevnými palivy totiž vyžaduje hodně času a práce. 

Za plyn v domku o 2000 korun více

Po říjnovém zdražení stoupnou výdaje za plyn nejvíce v rodinných domcích, které plynem topí. Za rok je bude zdržení stát asi 2000 korun. nyní v průměru platí za spotřebu plynu 17 000 korun ročně, po zdražení to bude kolem 19 000 korun.

Nejméně by zdražení měly pocítit domácnosti, jež používají plyn pouze k vaření. U nich by se měly roční účty za plyn zvýšit v průměru o 52 korun, tedy asi o pět procent.