Článek
„Nová polská vláda dostala od agentury Standard & Poor’s tvrdé varování, které snižuje rating země,“ napsal list Financial Times.
S tak reagovala na nedávné kroky, které „oslabují nezávislost a efektivnost klíčových institucí“, uvádí agentura ve svém odůvodnění. Zároveň pro Polsko přišla s negativním výhledem do budoucnosti, což naznačuje další možné snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti Polska.
Polský zlotý v reakci ztratil vůči euru 2,1 procenta a dostal se na kurz 4,48 za euro.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| V Polsku začal platit zákon o médiích, ministr hned vyměnil ředitele televize |
| Polský prezident podepsal kontroverzní zákon o ústavním soudu |
| Nová polská vláda pokračuje v čistkách |
Úvěrový rating je základním vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je země vnímána. Nejvyšší rating znamená, že jde o špičkového dlužníka, který je zpravidla schopen půjčovat si za velmi nízký úrok.
V říjnu v polských volbách zvítězila pravicově-nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS). Její vláda po nástupu k moci provedla řadu radikálních změn v klíčových úřadech a očekává se, že přikročí i k rozsáhlým změnám ve státem vlastněných společnostech. [celá zpráva]
Zákon o převodu hypoték na zloté
Polský prezident Andrzej Duda zároveň v pátek předložil návrh zákona, který by umožnil převést hypotéky ve švýcarských francích na zloté při výhodnějším kurzu pro dlužníky, než jaký platí dnes.
Zatím není známo, kolik by tento návrh stál polské banky, uvedl zástupce sdružení hypotečních dlužníků Maciej Pawlicki, který návrh dostal. Před říjnovými parlamentními volbami už podobný zákon schválil Sejm, horní komora parlamentu jej ale kvůli sporným otázkám do voleb neprojednala.
Duda před loňskými prezidentskými volbami slíbil prosadit převod půjček při kurzu z doby pořízení úvěru. To by banky stálo 35 miliard zlotých (215 miliard Kč), což by byl zhruba dvojnásobek jejich úhrnného zisku za rok 2014.
Návrh zákona, který v srpnu schválil Sejm, by banky stál až 19 miliard zlotých. Původní návrh tehdejší vlády Občanské platformy by stál banky asi 9,5 miliardy zlotých, před volbami ale poslanci prosadili dodatek, který by tyto náklady výrazně zvýšil.
Časovaná bomba
Polsko, podobně jako v minulých letech Maďarsko a některé další postkomunistické země, se potýká s politicky citlivým problémem devizových hypoték, zejména ve švýcarských francích; ty si lidé ke konci minulého desetiletí hromadně brali díky jejich mimořádně nízkým úrokům v porovnání s vysokými domácími úroky. Poláci si ve švýcarské měně půjčili na hypotéky asi 144 miliard zlotých.
Švýcarská měna od té doby zpevnila vůči zlotému takřka na dvojnásobek. Dlužníci tak nyní musejí splácet ve zlotých sumu, která často vysoce překračuje skutečnou tržní hodnotu jejich nemovitostí.
Půjčky ve švýcarských francích má zhruba půl miliónů Poláků a šéf polské centrální banky Marek Belka tento problém loni v červnu označil za "časovanou bombu". Maďarsko jej v minulých letech vyřešilo nuceným převodem devizových hypoték na forinty a banky musely kvůli tomu odepsat značné ztráty.