"Domníváme se, že Evropa po šesti letech zvládání mimořádné krize disponuje dostatečnou institucionální kapacitou pro řešení vnitřních záležitostí," řekl Tsipras a dodal, že mu "nejde na rozum nekonstruktivní přístup MMF k rozpočtovým a finančním otázkám".

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Tsiprasovy výroky podle listu pravděpodobně popudí německou vládu, která na zapojení MMF do záchranného programu trvá.

Řecký premiér by si ale mohl znepřátelit i samotný měnový fond, který prosazuje seškrtání části řeckého dluhu - zatímco Němci a některé další země eurozóny to odmítají.

Silně zadlužené Řecko se v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 biliónu korun).

MMF se zatím na financování programu nepodílí kvůli pochybnostem ohledně udržitelnosti řeckého dluhu. Zástupci fondu se však účastní jednání ohledně podmínek pomoci.

Spor o důchody

Řecko nyní odmítá požadavky MMF na snižování důchodů. Tvrdí, že cílů pro snížení deficitu státního penzijního fondu lze dosáhnout omezením předčasných odchodů do penze a alternativními škrty ve výdajích.

Dohoda z léta pomohla uklidnit vyhrocenou ekonomickou situaci v Řecku a díky obnovení podpory Evropské centrální banky zažehnat bankovní krizi. Atény se ale stále potýkají s problémy, například příliš pomalou privatizací oproti tomu, co slibovaly věřitelům.

Pozornost evropských politiků od řecké ekonomiky ale v posledních měsících částečně odvrátilo téma uprchlické krize. Řecko je vedle Itálie zemí, kudy proudí nejvíce přistěhovalců přes Středozemní moře.