Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září 2015 dosahoval 17,3 procenta, a stávající robustní ziskovost.

Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je úvěrové riziko, které lze vyčíslit vývojem podílu úvěrů v selhání na úvěrech celkem. Tento podíl v rámci základního scénáře v letech 2016 až 2017 mírně klesá, a to jak pro sektor nefinančních podniků, tak domácností. V nepříznivém scénáři by se kombinace propadu ekonomické aktivity, zvýšené nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd odrazila ve znatelném růstu úvěrového rizika. Banky by pak musely vytvářet patřičnou úroveň opravných položek s nepříznivým dopadem na jejich ziskovost.

Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, protože ten slouží jako první "polštář" krytí případných ztrát bankovního sektoru. Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku z důvodu přetrvávající vysoké konkurence, která spolu s prostředím nízkých úrokových sazeb vede k poklesu úrokových i poplatkových zisků, a to i přes předpokládané oživení úvěrové aktivity.

Jak se testuje

V rámci nepříznivého scénáře dojde k razantnímu propadu provozních zisků, které by na horizontu testů poklesly oproti roku 2014 kumulativně o zhruba 40 procent. "Ačkoliv je bankovní sektor oslaben nižší ziskovostí a v nepříznivém scénáři zasažen vysokými úvěrovými ztrátami, zůstává jako celek stabilní v obou scénářích a jeho agregovaný celkový kapitálový poměr se vždy pohybuje nad regulatorním minimem osmi procent s dostatečnou rezervou," uvedla centrální banka.

I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostaly tři banky (reprezentující dvě procenta aktiv sektoru) do situace nedostatečného kapitálového poměru, což do budoucna znamená úpravu jejich obchodního modelu či potřebu doplnění kapitálu o zhruba 0,6 miliardy Kč.

V případě nepříznivého scénáře se sektor dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu, a celkový kapitálový poměr klesá pod 12 procent. Do situace nesplnění požadavku na minimální výši celkového kapitálového poměru by se dostalo devět bank reprezentujících 15 procent aktiv sektoru. Za účelem jeho naplnění u všech bank se sídlem v ČR by musely ke konci testovaného období navýšit kapitál o zhruba deset miliard Kč.

Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a v letošním roce předpokládá růst ekonomické aktivity o 4,7 procenta. Pro roky 2016 a 2017 scénář předpokládá zpomalení hospodářského růstu lehce pod třemi procenty v důsledku odeznění mimořádných vlivů.

Nepříznivý scénář předpokládá konec oživení v eurozóně a výrazný pokles ekonomické aktivity v Evropě. Z důvodu poklesu zahraniční poptávky se česká ekonomika dostává opět do recese, což způsobí návrat pesimistických očekávání soukromého sektoru ohledně dalšího ekonomického vývoje a obnovení odkládání spotřeby domácností a investic podniků. Kombinace útlumu zahraniční a posléze i domácí poptávky zapříčiní citelný propad ekonomické aktivity v ČR.

Výsledky listopadových zátěžových testů byly provedeny na datech k 30. září 2015 a zaměřují se na horizont následujících tří let.