Právě notáři totiž již více než rok vedou rejstřík zástav movitých věcí, do kterého zapisují všechny jimi uzavírané zástavní smlouvy a také všechna rozhodnutí soudních a správních orgánů, především finančních úřadů, o zástavách.

Do rejstříku movitých zástav lze zapsat automobily, autobusy, výrobní stroje či celé výrobní linky, počítače i umělecká díla, ale i celé podniky včetně zásob. Zapisují se do něj i ty nemovitosti, které není možné zapsat do katastru, jako jsou vodní elektrárny, podzemní stavby či například nádražní vlečka.

Lidé rejstřík zatím málo využívají

Možnost nahlídnout do rejstříku ale zatím lidé podle Foukalova názoru málo využívají. "Dosud o to požádalo pouze 672 lidí. Už se ale stalo, že někdo přišel, nahlédl do rejstříku, zjistil, že věc, o kterou má zájem, je zastavena, a proto ji nekoupil. Kdyby to neudělal, věřitel by mu věc mohl zabavit a on by mohl už jen podat k soudu žalobu na původního majitele o náhradu škody," řekl Foukal.

Na věci zapsané v rejstříku dosud banky poskytly, podle Foukalova vyjádření, úvěry ve výši 115 miliard korun. Polovina těchto úvěrů přitom byla uzavřena na základě zápisů v rejstříků až v posledních třech měsících. "Rejstřík velmi rychle nabývá na významu a získává si stále větší důvěru. Investoři, banky jsou nyní proti movité zástavě ochotny poskytnut mnohem větší úvěr než před tím," uvedl Foukal.

Rejstřík, který je umístěn na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, není veřejně přístupný. Na to, zda věc, kterou by si rád koupil, není zastavena, se ale může každý zájemce dotázat u kteréhokoliv z 438 notářů v Česku. Za jednu informaci z rejstříku tazatel notáři zaplatí 350 korun.