Rozsudek zpochybňuje, zda byl vůbec důvod dávat akcie do úschovy, když je rozhodčí nález přiřkl Janu Světlíkovi, jenž Vítkovice ovládá.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nový verdikt obvodního soudu dosud podle systému InfoSoud nepadl. Jde o jednu z větví letitého a složitého sporu vedeného na více frontách. Figurují v něm kromě Světlíka ještě miliardář David Beran a společnost Atlantik finanční trhy.

Sporný balík akcií koupil Beran od Světlíka v roce 2002. Světlík si uchoval předkupní právo pro případ další transakce. Později se ale Beran rozhodl prodat akcie společnosti KKCG a vyvstaly pochybnosti o platnosti smluv a vlastnictví cenných papírů, které tak skončily v soudní úschově.

Odvolací soud rozhodl nesprávně

Skupinou vzájemných žalob o udělení souhlasu s vydáním akcí z úschovy se nejprve zabýval Obvodní soud pro Prahu 10 a poté Městský soud v Praze, který v roce 2012 uložil KKCG a Atlantiku povinnost souhlasit s vydáním akcií z úschovy Světlíkovi.

Dovolání následně podali KKCG, ale i Beran. Beranův podnět NS odmítl jako nepřípustný, kdežto KKCG vyhověl. Právní posouzení odvolacím soudem je prý neúplné, a tudíž nesprávné. Podle NS totiž obecně není důvod soudně rozhodovat o udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, pokud existuje vykonatelný exekuční titul, který určuje, komu má dlužník plnit.

Sporný balík akcií původně představoval 45 procent holdingu. Po navýšení základního kapitálu se podíl zmenšil na 11,25 procenta. Vítkovice Holding zastřešuje celou strojírenskou skupinu vystupující pod značkou Vítkovice Machinery Group se sídlem v Ostravě. Skupinu tvoří firmy s ročním obratem kolem 20 miliard korun. Strojírenské impérium prakticky ovládá Světlík. Jedním z menšinových vlastníků je KKCG Karla Komárka.

„V takovém případě není dán důvod pro složení plnění do soudní úschovy, a není tedy ani dán důvod pro rozhodnutí soudu o udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy tomuto či jinému věřiteli," stojí v rozhodnutí NS.

V této souvislosti poukázal NS na nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR z roku 2008. Stanovil, že Beran má akcie vydat Světlíkovi oproti vrácení kupní ceny 72,9 miliónu korun. Platnost rozhodčího nálezu postupně potvrdily soudy všech stupňů včetně Nejvyššího a Ústavního.

Spor to ale nevyřešilo a padly další žaloby a protižaloby. Tentýž rozhodčí soud navíc později dalším nálezem stanovil, že Světlík má doplatit Beranovi za akcie 1,69 miliardy korun. Obvodní soud pro Prahu 1 ale platnost rozhodnutí odložil a měl by ještě řešit návrh na jeho úplné zrušení.

Podle Světlíka je tento rozhodčí nález od samého začátku pochybný a porušuje zákony. "Je to teď jen papír s neuvěřitelně nehoráznou historií vzniku," uvedl nedávno Světlík. Rozhodci prý o Beranově nároku neměli vůbec jednat, protože stejnou věc už rozhodčí soud vyřešil v roce 2008. Beran na oprávněnosti svých požadavků trvá.