Článek
Země z východní části EU v dopise vyzývají k debatě o této záležitosti na prosincovém summitu Unie.
Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
Ve středu Gazprom oznámil, že pozastaví dodávky plynu na Ukrajinu, zatímco Kyjev řekl, že si najde levnější dodávky jinde. [celá zpráva]
Rusko se s Ukrajinou už v minulosti opakovaně dostalo do sporu ohledně dodávek ruského plynu do této východoevropské země a Gazprom kohoutky s plynem Kyjevu opakovaně zavřel.
Plynovod v Evropě
Dopis Evropské komisi podepsaly kromě České republiky také Slovensko, Maďarsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Země v něm vyzývají, aby byl projekt podroben pečlivému prozkoumání a debatě o něm na prosincovém summitu EU.
Rozšíření může mít vážné následky
„Postoj Evropské komise k projektu Nord Stream 2 rovněž zásadně ovlivní vnímání unijní společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi jejími klíčovými spojenci a tradičními partnery," stojí v dopise, z něhož citovala agentura Reuters.
Rozšíření Nord Streamu za účelem dodávek většího objemu plynu přímo do Německa by mohlo mít vážné důsledky pro Kyjev a země EU, upozornila v dopise desítka států.
„Zachování tranzitní trasy přes Ukrajinu je ve strategickém zájmu EU jako celku, ne jenom z hlediska energetické bezpečnosti, ale také kvůli posílení stability regionu východní Evropy," píše se v dopise.
Evropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území.
Projekt vyvolává otazníky
Eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič už počátkem tohoto měsíce upozornil, že projekt Nord Stream 2 vyvolává otazníky i vzhledem k tomu, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent.
Také on zmínil jeho dopad na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU. Šefčovič zdůraznil, že projekt musí být v souladu s evropským právem.
Projekt už dříve kritizovali také premiéři Česka a Slovenska Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Vztahy Ruska s Evropskou unií a Ukrajinou jsou napjaté od anexe Krymu v březnu loňského roku.