Podle údajů, které zveřejnila ČTK, jsou největšími dlužníky občané Ukrajiny, kteří nezaplatili 20 miliónů korun, dále Slováci 4,5 miliónu a Němci 3,5 miliónu korun. Vietnamci dluží milióny dva, Britové jeden. Neuhrazené peníze za občany ostatních bývalých sovětských zemí dosahují čtyř miliónů korun.

"V prvním pololetí letošního roku jsme za léčbu cizinců fakturovali 4,7 miliónu a dostali zaplaceno 2,8 miliónu. Necelé dva milióny tedy zatím nezaplatili," řekl Právu náměstek ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze Leoš Kabát.

Dodal, že pacienti, když se jim uleví, uprchnou z nemocnice. Někdy čerpají péči i na falešné pojistky či pasy. Nemocnice proto spolupracuje s cizineckou policií.

Pacient zemřel, nemá kdo zaplatit

V Pardubickém kraji nejvíc dluží nemocnici v Litomyšli jeden Němec. "Měli jsme tu pacienta, jehož léčba na ARO stála 1,5 miliónu korun. Pak se nechal převézt do Německa, kde později zemřel. Není nikdo, kdo by zaplatil," prohlásil ředitel litomyšlské nemocnice Libor Vylíčil.

Nejproblémovějšími pacienty jsou podle zkušeností nemocnic migranti ze zemí východní Evropy. Například v Ústeckém kraji cizinci dluží v pěti největších zdravotnických zařízeních téměř 20 miliónů. Zadarmo se nechávají ošetřit zejména Ukrajinci, Rumuni, Arabové, Slováci a Němci.

Například v litoměřické nemocnici patří mezi největší neplatiče Ukrajinci. Dluh u nich vznikl podvodem. Předkládali lékařům falešná potvrzení o pojištění v domnění, že jsou to originály. "Doklady padělaly firmy, které zprostředkovávaly pojištění na Ukrajině. Věc nyní řeší cizinecká policie," vysvětluje Leoš Vysoudil, náměstek pro zdravotní péči.

Naopak v liberecké nemocnici se Ukrajinec, který zde dluží 107 tisíc korun, zachoval čestně. "Je to dělník, který tady pracuje, svůj dluh poctivě splácí, i když po malých částkách," říká náměstek liberecké nemocnice Pavel Zahradníček.

Pohledávky vymáhá agentura

Velkými dlužníky byli před rozšířením EU také Němci, kteří při dopravních nehodách na českých silnicích utrpěli vážná zranění. Lékaři je museli ošetřit, ačkoliv pacientům chybělo pojištění. S německými občany mají problémy i v mostecké nemocnici.

"Najali jsme agenturu, která pohledávky vymáhá. Operuje však jen na území západní Evropy a zabývá se částkami nad 1000 eur. Pod touto úrovní se jí činnost, vzhledem k úrovni soudních poplatků, nevyplatí," řekla vedoucí oddělení financí a rozpočtu nemocnice v Mostě Zlatuše Gamplová.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové dluží cizinci necelé dva milióny. Nejstarší pohledávku nemocnice eviduje za německým pacientem z roku 1996 ve výši 261 000 korun.

Dluhy se snižují

Podle údajů z nemocnic se celkově dluhy cizinců v českých nemocnicích snižují a daří se i více vymáhat peníze od nich. Například ve vsetínské nemocnici mají cizinci dluh nyní necelých 27 000 korun. "Po zkušenostech z minulých období žádáme v mnoha případech o platby předem," poznamenal ředitel nemocnice Martin Metelka.

Obrat k lepšímu nastal i v mělnické nemocnici, když začali požadovat platby od cizinců za ambulantní ošetření v hotovosti.

Celkově se dá říci, že dluhy, které mají cizinci v českých nemocnicích, nejsou nijak dramatické a nemocnice finančně nepokládají. Velké nemocnice mají miliardové rozpočty a v nich se několik miliónů dluhů od cizinců ztratí. Přesto by nemocnice peníze od nich rády získaly, protože je mohou použít například na obnovu přístrojového vybavení.