„Do nákladů se promítnou kromě ubytování a stravy pro běžence i denní stacionáře, kvalifikační kurzy a kurzy německého jazyka, protože bez nich se přistěhovalci nedokážou uplatnit na německém pracovním trhu,” uvedl Gabriel Felbermayr z institutu Ifo. Dosud se počítalo s tím, že se výdaje vyšplhají na úroveň 10 miliard euro. Ekonomové ale dodali, že se pracovalo s počtem 800 tisíc migrantů, kteří měli do Německa dorazit.

"Teď neexistují žádné oficiální údaje o přesném počtu běženců, kteří do Německa letos přijdou. Vycházíme ale z neoficiálních odhadů, které se pohybují kolem 1,1 miliónu lidí," řekl Felbermayr.

Většina se nedomluví

Podle ankety institutu Ifo mezi německými podniky se 40 procent firem domnívá, že se běženci mohou uplatnit pouze jako pomocný personál.  "Většina běženců má nedostatečné vzdělání, které neodpovídá německým standardům. Dalším problémem je jazyková bariéra, mnoho z nich nemluví německy," řekl Felbermayr.

Další překážkou v zaměstnávání běženců je minimální mzda, která v Německu činí 8,50 eura (230 Kč) za hodinu. "Minimální mzda je příliš vysoká. Mezi přistěhovalci z mimoevropských zemí, kteří v Německu žijí pět let, jich jen polovina vydělává víc než minimální mzdu," upozornil Felbermayr.

Pokud by uprchlická vlna měla  být pro společnost přínosem, musejí se běženci integrovat na pracovním trhu, aby se stali plátci do sociálního systému. To ovšem vyžaduje jejich dostatečnou kvalifikaci.