Předpovídání životnosti či nesmrtelnosti papírových peněz odstartoval zářijový průzkum České bankovní asociace (ČBA), do něhož byli původně zapojeni jen studenti.

V rámci projektu Bankéři jdou do škol ve spolupráci se společností SCIO odpovídalo téměř 500 studentů 3. a 4. ročníků středních škol z celého Česka.

Bankéři se studenty souhlasí

Na poměrně překvapivé závěry pak navázal online průzkum mezi vrcholovými bankéři zapojenými do projektu. Ukázalo se, že se najdou bankéři, kteří odvážná očekávání studentů o konci papírových peněz sdílejí.

Jeden ze speciálních bankomatů České spořitelny pro nabíjení Plzeňské karty

Ilustrační foto

FOTO: Jan Švábek, Právo

Budoucnost bankovnictví je jasná. Podle 61 procent studentů a 95 % bankéřů se budou rozšiřovat moderní technologie, jako jsou otisky prstů či scan oční rohovky, pro provádění plateb.

Pokud jde o využívání fyzických peněz v budoucnosti, téměř pětina odpovídajících studentů předpokládá, že z trhu zmizí do 10 let, více než 10 let jim dává 57 % a čtvrtina si myslí, že zde budou navždy.

Deset let se bankovky ještě udrží

Bankéři jsou v tomto směru o něco zdrženlivější a méně než 10 let jim předpovídá pět procent oslovených. V jejich větší trvanlivost, přes 10 let, věří 73 % oslovených bankéřů.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Vymizení fyzických peněz je jednou z možných cest, kterými se západní společnost vydá. Již dnes jsme svědky hromadného využívání platebních karet, tedy virtuálních peněz. Ve skandinávských zemích platební karty zcela jasně převažují nad platbou v hotovosti a i u nás jsme na konci roku 2014 v meziročním porovnání zaznamenali 16,5procentní nárůst bezhotovostních transakcí u obchodníků. Bezhotovostně jsme zaplatili téměř 375 miliónů korun,“ sdělila Právu Helena Brychová, odborný gestor projektů finančního vzdělávání ČBA.

Obecně se bankovní trh podle ní nepřipravuje na ústup papírových peněz v tak krátkém časovém horizontu, ale je pravděpodobné, že by jejich postupné až úplné zmizení mohla zažít už dnešní generace dospělých ekonomicky aktivních lidí.

„Nelze očekávat, že fyzické peníze skončí za pět či deset let, bavíme se o řádech desetiletí, kdy se tato praktika začne z teorie přesouvat do praxe,“ řekla Brychová.

Zmizí i pobočky?

Naplnění vizí bankovnictví je však běh na dlouho trať. V následujících deseti letech jako hlavní komunikační kanál bude podle studentů i bankéřů převládat internet, respondenti počítají i s využíváním mobilního telefonu.

Stejně jako fyzické peníze by v delším časovém horizontu podle 10 procent studentů mohly zmizet i pobočky bank. Bankéři však s něčím takovým nepočítají, z jejich úhlu pohledu by se pobočky mohly spíše transformovat na místa setkávání.

Pozor na kyber-útoky

S existencí peněz virtuálních a jejich přesuny prostřednictvím internetu přichází samozřejmě i nebezpečí v podobně kybernetických útoků a krádeží. Ani těm nejprimitivnějším se Češi zatím podle bankéřů neumí zcela účinně bránit.

„Problematiku sofistikovaných kybernetických útoků řešíme v bankovním sektoru stejně jako v jiných odvětvích. Bohužel v drtivé většině případů musíme konstatovat, že klient nedodržel některé ze základních pravidel bezpečného chování na internetu a pachateli sám dal příležitost,“ konstatovala bankéřka.

Podle průzkumů se s pokusem o kybernetický útok setkala necelá polovina studentů i bankéřů. Jejich reakce například na nevyžádaný e-mail se však již liší.

„Zatímco 91 procent bankéřů ho přesune do koše a devět procent si ho prostě nevšímá, tři procenta studentů ho otevřou,“ uzavřela Brychová.