Práh rizika chudoby stanovil Eurostat na tři pětiny průměrného příjmu v dané zemi. Vedle české a slovenské krajnosti se míra rizika v osmičce zbývajících nováčků pohybovala mezi deseti až 18 procenty populace. V celé unii chudoba podle tohoto měřítka hrozí v průměru téměř 15 procentům populace, ve "starých" zemích je riziko dokonce nepatrně vyšší.

Ošidná metoda

Sami statistici však varují před ošidností zvolené metody, protože úroveň příjmů se v jednotlivých zemích liší. Francouz tak může být na francouzské poměry chudý, na Slovensku by z něj ale byl poměrně bohatý člověk.

Jinak by výsledky vypadaly, kdyby byla za základ vzata například jednočlenná domácnost s přihlédnutím k místní koupěschopnosti. Riziko pádu do nouze by tak bylo nejvyšší na Kypru, následovaném Slovinskem, Maltou, Českem a Slovenskem. Na opačném konci žebříčku by skončilo Pobaltí.

Úroveň příjmů u nováčků byla podle Eurostatu relativně homogenní, v průměru byly nejvyšší příjmy 4,3krát vyšší než nejnižší. Krajní příklady představovalo Slovinsko, kde rozdíl činil zhruba trojnásobek, a Estonsko, kde nejzámožnější vydělávali zhruba šestkrát více než nejchudší.