Záměr vyplývá z věty v programovém prohlášení : "Vláda urychlí přípravu akce Zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi." Tento program připravila už Špidlova vláda a s jeho schválením stále otálela.

Je ale možné, že nakonec se podmínky budou "zlepšovat" jinak než stavbou jezů. Vše záleží na tom, jak dopadne už zahájené územní řízení. Pokud jeho výsledek bude, že jezy není možné stavět, pak vláda bude špatnou splavnost řeky řešit jinak.

Protože ale řízení probíhá, nemůže vláda podle Ambrozka rozhodovat, zda je větším přínosem pro společnost stavba jezů nebo příroda v okolí řeky, jak tvrdí ekologové.

Ambrozek je proti

Na straně ekologických organizací stojí i ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Tvrdí, že šestimiliardová investice je zcela zbytečná, protože se nikdy nevrátí. Podle něj je to spíš přání provozovatelů dopravy než skutečnost. Totéž tvrdí ve své zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Proti je ministerstvo dopravy, které je přesvědčeno o tom, že šest miliard se do několika let vrátí.

Plavbu na Labi omezuje hlavně 40kilometrový úsek na dolním toku na českém území. Podle dopravců i ministerstva dopravy by byla řešením výstavba dvou plavebních stupňů. Jezy v Malém Březnu a v Prostředním Žlebu mají zajistit ponor 140 cm minimálně 345 dnů v roce a 220 cm po 180 dnů v roce.

Kvůli nízkému stavu vody v tomto úseku loni stála nákladní doprava na Labi od května do konce roku. Letos se lodě na Labi zastavily začátkem srpna.