Boj s nezaměstnaností není dlouhodobě úspěšný nikde ve světě a v EU se za úspěch dnes považuje to, že armáda nezaměstnaných čítající kolem 19,4 miliónu lidí za poslední rok nenarostla. Bez práce zůstává v posledním desetiletí v průměru mezi 8 a 10 procenty obyvatel EU v aktivním věku.

Machinace s metodou

"V minulých letech v řadě zemí sice nezaměstnanost na čas poklesla, ale pak se ukázalo, že se tak stalo jen změnou sčítací metody," vysvětlují bruselští experti. "Mezi nezaměstnané se začali počítat jen ti, kteří pobírají příslušné sociální dávky," podotýkají.

"V jiných zemích se počet lidí bez práce snížil, protože se rozšířila práce na poloviční či dokonce třetinový úvazek, zejména u žen. To sice nesnížilo prekérnost jejich sociální situace, ale ze soupisu lidí bez práce vypadli," dodávají experti.

Ve Francii mělo nové pracovní příležitosti přinést povinné snížení týdenní pracovní doby z 39 hodin na 35. Ale mnozí zaměstnavatelé našli cestu, jak potřebný objem práce zajistit bez přijetí nových sil. Ve všech zemích pak šéfové unisono žádají, aby nemuseli pracovníkům tolik platit na nemocenské a sociální zabezpečení. Kdyby se podle nich tyto náklady snížily, byli by údajně ochotni zaměstnat víc pracovních sil.

Eurostat sladil metodu výpočtu

Od letošního roku unijní statistický úřad Eurostat harmonizoval sledování nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích a také s Mezinárodní organizací práce. Za nezaměstnaného se teď považuje jen občan ve věku od 15 do 74 let, který nemá práci, je do dvou týdnů schopen začít pracovat a v uplynulých čtyřech týdnech práci aktivně hledal.

Míra nezaměstnanosti se přitom mezi jednotlivými pětadvaceti členy EU značně liší. Lucembursko, Rakousko, Kypr, Irsko, Británie a Nizozemsko ji drží pod pěti procenty, v Polsku se vyšplhala téměř na 19 procent, na Slovensku na víc než 16 a nad desetiprocentní hranicí je i Lotyšsko, Španělsko a Litva. Česko s 8,8 procenta je uprostřed pětadvacítky, avšak patří k té horší polovině, v níž se za uplynulý rok počet lidí bez práce zvýšil.

Nezaměstnaný každý pátý do 25 let

Daleko znepokojivější jsou ovšem čísla vypovídající o mladých, kteří marně hledají zaměstnání. "Je to o to společensky nebezpečnější, že nezískají pracovní návyky, nedokáží se do společnosti začlenit," varují už léta unijní psychologové. Přitom velmi často je důvodem odmítnutí mladého adepta paradoxně pro nedostatek praxe.

V kategorii mladých do 25 let nemá v pětadvacítce zaměstnání téměř každý pátý občan. Nejméně je tradičně v Rakousku (6,9 %), Irsku (8,2 %) a Nizozemsku (9,1 %), nejvíc v Polsku (39,4 %), Řecku (27,1 %), Itálii (27,1 %) a na Slovensku (26,5 %). Česko je s 20,3 procenta v horší části, tedy mezi jedenácti zeměmi, kde práci postrádá víc než pětina mladých.

Argument o nedostatku praxe mladých doplňuje u států EU ještě jeden, podstatnější: podpora v nezaměstnanosti mladému, která se počítá z výše jeho většinou ne příliš vysokého platu, přijde státní rozpočet či sociální pokladnu na mnohem méně, než vyplácení penzí starším pracovníkům s vyššími platy.

Proto také v EU sílí tendence zvyšovat věkovou hranici pro nárok na důchod a raději platit podporu nezaměstnaným mladým.

Počet nezaměstnaných v některých zemích EU (v %)
země celkem mladí
Lucembursko 4,2 11,7
Rakousko 4,2 6,9
Irsko 4,5 8,2
Británie 4,7 11,8
Nizozemsko 4,8 9,1
Maďarsko 5,9 12,8
Itálie 8,5 27,1
Belgie 8,6 22,1
Česko 8,8 20,5
Francie 9,5 21,6
SRN 9,8 11,2
Španělsko 11,1 22,8
Slovensko 16,2 26,5
Polsko 18,9 39,4