"Vyšší úroveň zaměstnanosti starších osob je přínosem jak pro seniory, tak pro celou společnost," uvedli autoři studie.

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Experti řeší, jak by se dal do budoucna důchodový systém udržet. Jednou z cest je odsouvání nástupu do penze.

V Česku se důchodový věk každý rok zvyšuje - u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Muži mají nyní do penze odcházet v téměř 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív.

Pod průměrem EU

Autor studie Jiří Šatava uvedl, že většina lidí nastupuje do penze proto, že dosáhla důchodového věku. Pracovat jim nebrání ani zdraví, ani nemožnost sehnat místo. K práci ale prý nemají dostatečnou motivaci. Tu nezvyšuje ani zajištěný příjem z penze.

Lidé s nízkým vzděláním mají po nástupu na odpočinek téměř tolik, kolik vydělávali. S rostoucím vzděláním se rozdíl mezi předchozím výdělkem a penzí zvětšuje. Dřívější studie IDEA také ukázala, že čím mají lidé vyšší vzdělání, tím déle chtějí dál pracovat.

"Stát by je měl motivovat ať už daňovými, nebo dávkovými pobídkami," podotkl Šatava. Uvedl, že zatímco v předdůchodovém věku má Česko větší míru zaměstnanosti, než je průměr EU, po nástupu do penze je pod průměrem. Podle Šatavy vžitý názor, že starší pracovníci zabírají místo mladším, v praxi neplatí.

Pozitivní dopad na rozpočet

Na příjmy důchodového systému má vliv počet plátců, mzdy a odvody, na výdaje počet důchodců a výše důchodů. Víc plátců je možné zajistit právě odsouváním nástupu do penze.

Podle demografa Tomáše Kučery z Přírodovědecké fakulty Univerzity není klíčovým faktorem pro udržitelnost důchodového systému demografický vývoj, ale právě růst zaměstnanosti.

Pokud by se zaměstnanost zdravých seniorů do 70 let zvýšila, dopad na státní rozpočet by byl pozitivní, uvedl Šatava. Kdyby se díky pobídkám zaměstnanost zvedla o deset procentních bodů, veřejné příjmy by mohly růst o 0,3 procenta, uvádí studie.