Článek
Pokles souvisí s krizí na Ukrajině i horší ekonomickou situací Ruska, ke které přispívají nízké ceny ropy a mezinárodní sankce.
Nejvíce je postiženo české strojírenství. Problémy v současné době pociťují zejména firmy, které vyvážely do Ruské federace produkci, která je vyráběna i v Rusku. Kvůli propadu rublu a dalším událostem je jejich produkt rázem nekonkurenceschopný a mnozí dosavadní partneři preferuji mnohem levnější domácí variantu.
Například brněnské strojírenské skupině Alta loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun a zisk se snížil téměř o polovinu na 178 miliónů korun. Společnost se orientuje zejména na obchody v Rusku. Loni tam dokončila rozsáhlý projekt modernizace Ašinského metalurgického závodu.
Rusko je pro strojaře unikátní trh
Zároveň klesl také meziročně o 18,6 procenta ruský dovoz do ČR, který však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu českého vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 7,5 miliardy Kč, na minus 18,5 miliardy korun, uvedlo ministerstvo.
Podle mluvčího MPO Františka Kotrby Rusko zůstává pro české firmy dlouhodobě významným partnerem. "Z pohledu našich exportních možností se jedná do značné míry o unikátní trh, jehož potřeby velmi dobře korespondují s našimi možnostmi a naopak. Právě proto je pokračování ekonomických sankcí pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém," uvedl Kotrba.
Podle materiálu ministerstva nelze očekávat oživení hospodářské výměny s Ruskem dříve než začátkem příštího roku. "Klíčovou roli v tomto procesu může sehrát i společně zakládané podniky," uvedl Kotrba. Zmínil například společný česko-ruský podnik MTE KOVOSVIT MAS v ruském Azově, FORTEX UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo česko-ruský strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je česká společnost TOS Varnsdorf.