Licence byly nakoupeny už v roce 2009, pak se ale změnil projekt a počet nutných licencí klesl. Hejna řekl, že smluvní rámce s dodavatelskými firmami IBM a SAP neumožňují rozumné hospodaření s licencemi, podle něj se však podařilo domluvit změnu.

"Co s tím budete dělat, že se prošustrovalo 300 miliónů?" zeptal se ve čtvrtek předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho spolupracovníků z ministerstva.

Ministerstvo podalo trestní oznámení

Babiš poslance informoval mimo jiné o tom, že se daří snižovat náklady státu na provoz systému, a sdělil jim, že ministerstvo už podalo trestní oznámení za, podle jeho slov, nehorázně vysoké sazby za údržbu systému. Podrobnosti o trestním oznámení ale nesdělil.

Předsedu Koníčka také rozhořčily údaje o nákladech na provoz systému, které poslancům ministerstvo předložilo. Podle nich úřad vynaložil k letošnímu 30. červnu za provoz systému Státní pokladny 140 miliónů. Koníček však uvedl, že na webu ministerstva financí jsou úplně jiné částky, a mnohonásobně vyšší. Označil to za neskutečné pohrdání Poslaneckou sněmovnou.

Babiš to ale odmítl. "My určitě nikým nepohrdáme," prohlásil. Poslance ujistil, že jim požadované údaje dodá a že zjistí, kde vznikl rozdíl v číslech.

Systém za pět miliard

Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2013 uvedl, že celý systém Státní pokladna měl podle původních předpokladů začít pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nemělo stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín uvedení do provozu se však postupně posunul o tři a půl roku a plánované výdaje vzrostly na dvojnásobek.

Mezi hlavní funkce Státní pokladny patří centralizace příjmů, řízení výdajů, řízení státních aktiv, řízení státního dluhu, finanční plánování a platební styk.