Moskva loni v létě zakázala dovoz západních potravin v odvetě za sankce, uvalené kvůli anexi Krymu a ruské roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Letos byly sankce a protisankce prodlouženy. Od 6. srpna ruské úřady začaly na pokyn prezidenta Vladimira Putina ničit stovky tun zabavených potravin.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Rusko dál ničí zakázané potraviny z Evropy

Ačkoliv se zákaz nemá vztahovat na individuální dovoz pro osobní spotřebu, média po vstupu Putinova dekretu v platnost referovala o případech, kdy celníci na letištích konfiskovali cestujícím španělskou šunku či francouzské sýry.

Až 12 let vězení

"Nehledě na zavedení zákazu dovozu zemědělské produkce, surovin a potravin z jednotlivých států do Ruské federace celní úřady pokračují v odhalování nezákonného převozu uvedených kategorií zboží," uvádí se v předloze zákona.

Podle autorů nestačí dosavadní sankce v podobě pokut sahajících od 100 do 300 tisíc rublů (asi 36 až 108 tisíc korun) pro právnické osoby. Celní služba proto navrhuje přeřadit zakázané jídlo do kategorie "strategicky důležitého zboží", do jaké patří zbraně hromadného ničení, jaderný materiál, nejsilnější otravné, výbušné a radioaktivní látky, munice, palné zbraně či vojenská technika.

Trest by pak mohl sahat nejen k miliónové pokutě (asi 360 tisíc Kč), ale i k sedmi letům vězení, respektive 12 letům, pokud by trestný čin spáchala organizovaná skupina.
Debata o předloze má trvat do 3. září, pak by mělo následovat rozhodnutí. Platnost zákona navrhuje celní správa od března příštího roku.

Polovina Rusů je proti

V regionech mezitím pokračuje kampaň ničení zkonfiskovaných potravin. Ve Voroněži úřady zničily 280 kilogramů makedonské papriky, v Samaře 12 kilogramů francouzského sýru, čtvrt tuny zahraniční zeleniny a ovoce, francouzské paštiky a lotyšské sardinky, a v Kirově spálili šest kilogramů litevského sýru.

Úřady tvrdí, že neprověřené zboží by mohlo být zdraví nebezpečné. Podle průzkumů však polovina Rusů nesouhlasí s likvidací západních potravin v zemi, která si dosud pamatuje hladomory v první polovině minulého století a kde podle úřadů 16 procent populace žije pod hranicí bídy.