Bez tohoto nárůstu by došlo k vymírání obyvatel a poklesu počtu ekonomicky aktivních občanů.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

To, že česká vláda v současnosti počítá s přijetím zhruba 1500 uprchlíků, by proto podle expertů nemělo pro Českou republiku představovat neřešitelný problém, shodují se jak vládní úředníci, tak experti na migraci.

Jací cizinci jsou v ČR

Představa, že migranti přicházejí do Česka z chudých východních zemí, se zcela nezakládá na pravdě. Zhruba 45 % cizinců totiž pochází ze zemí Evropské unie. V roce 2013 nejvíce cizinců tvořili Slováci (158 588). S odstupem následovali občané z Polska (25 351) a Bulharska (11 357). Ze zemí mimo EU se v Česku vyskytuje nejvíce občanů Ukrajiny (126 611), Vietnamu (58 651) a Ruska (37 115).

Za posledních 10 let se počet cizinců v ČR zdvojnásobil. Hlavním důvodem pro migraci do ČR je bezpochyby pracovní migrace, 81 % cizinců je ekonomicky aktivních. V současné době zde pracuje 450 tisíc cizinců, z toho 132 tisíc na živnostenské oprávnění. Nejpočetnější skupinou podnikatelů jsou občané z Vietnamu (28 %) a Slovenska (10 %).

V poslední době se také zvyšuje počet cizinců, jejichž účelem pobytu je sjednocení rodiny či usídlení. To dokazuje skutečnost, že v roce 2013 bylo v Česku 13 % ekonomicky neaktivních cizinců.

Podíl cizinců pobývajících v ČR za účelem studia se také zvyšuje. Zahraniční studenti tvoří 6 % z celkového počtu cizinců. V roce 2013 zde bylo téměř 35 tisíc zahraničních studentů, z nichž 67 % pocházelo ze Slovenska, uvedla ve své stati v publikaci Statistika a my Martina Šimková z Českého statistického úřadu.

Do České republiky směřuje výrazně méně žadatelů o azyl než do sousedního Německa, Rakouska nebo Polska. Srovnatelné počty jako v České republice jsou registrovány např. v Irsku. České republice se od jejího vstupu do EU v roce 2004 vyhnuly výraznější migrační vlny ze zemí válečných konfliktů.

Co budí obavy

Současnou zvýšenou migrací syrských uprchlíků je zasažena pouze okrajově. Lze říci, že v celoevropském kontextu nepatří náš stát v současné době mezi země, které by žadatelé o mezinárodní ochranu preferovali. Situace se však může změnit s pokračující krizí na Ukrajině, upozornila Jarmila Marešová z ČSÚ.

To, že jsou v současné době migranti směřující do Evropy přes naše území částí společnosti bráni jako bezpečnostní, politické a společenské riziko, tedy rozhodně nespočívá v počtu 1500 potenciálně přijatých uprchlíků.

Problém a z něho vyvěrající strach a obavy lidí spočívají v tom, že do Evropy migranti přicházejí samovolně  ve velkých počtech. Do Evropy letos zatím připlulo víc než 237 tisíc migrantů. Nejedná se o odborníky a vysoce kvalifikovanou sílu, ale masy lidí bez dokladů, hledajících bezpečí a podmínky pro slušný život.

Navíc přicházejí v době výrazných problémů s islámským terorismem a fundamentalismem a neschopností Evropské unie iniciativně řešit ekonomické, politické a náboženské problémy Afriky a Blízkého východu, pokud se dotknou starého kontinentu.

Vláda zatím kromě zřizování uprchlických táborů a humanitární pomoci nijak výrazně nediskutuje ani neinformuje, jakým způsobem chce i oněch 1500 migrantů integrovat do společnosti a předcházet možným společenským, náboženským či etnickým problémům.

Na cestě desítky miliónů lidí

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) loni počet uprchlíků dosáhl 59,5 miliónu. Jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři milióny lidí, z toho až 1,5 miliónu Syřanů našlo útočiště v sousedním Libanonu, který má sám populaci pouhých 4,5 miliónu lidí. Na 900 000 lidí uprchlo po vypuknutí konfliktu z Ukrajiny. Česká vláda schválila, že ČR do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků. Jejich postavení upravuje Ženevská konvence z roku 1951. Jsou to lidé, jimž hrozí v jejich zemi pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství či politickým názorům.

„Uprchlíkem se nelze stát tak, že se k tomu daná osoba rozhodne. Je potřeba splňovat kritéria. Ekonomický migrant nemůže předstírat, že je uprchlík,“ zdůraznili zástupci organizací. Pronásledovaní mohou žádat v ČR o azyl či o dočasnou ochranu. Podle zástupců nevládních organizací by měla ale také důsledně fungovat návratová politika pro ekonomické migranty, které Evropa nepřijme.