Devalvace totiž přišla poté, co se ukázalo, že se růst čínské ekonomiky slábne a rozhodně nebude sedmiprocentní, jak naznačovaly čínské úřady. Pokud je čínská ekonomika slabší, než se předpokládá, ohrožuje to většinu firem, které do říše středu exportují.

To by pak mělo celosvětový dopad zejména v oblasti automobilového průmyslu, což by se týkalo i tuzemské Škodovky, ale také segmentu brandových značek luxusního zboží, jejichž akcie už oslabily. Silně by to pocítila ekonomika Evropské unie.

Konzultant společnosti Llewellyn Russel Jones upozornil, že riziko problémů při exportu do Číny je docela vysoké, protože vzhledem k výzvám, kterým čínští politici čelí, je vysoká pravděpodobnost, že přijmou špatná rozhodnutí.

Strašidlo deflace

Kvůli poklesu kurzu jüanu také opět roste riziko deflace, protože čínské zboží tak může dále zlevnit. List Guardian upozorňuje, že toto riziko je velmi vysoké vzhledem k tomu, jak velký segment trhu obsadilo čínské zboží. Deflace ovšem hrozí zpomalením ekonomik. Postižené by byly především země s už tak slabou spotřebitelskou poptávkou.

Její hrozba by tak mohla vést k odložení zpřísněné měnové politiky a zvýšení klíčových sazeb, o nichž opakovaně uvažuje šéfka americké centrální banky Fed Janet Yellenová. O ukončení pumpování peněz do americké ekonomiky se spekuluje dlouhu, ale Yellenová tento krok zatím odkládala. Počítalo se s tím, že by ke zvýšení sazeb mohlo dojít na počátku září.

Oslabení čínské ekonomiky je také rizikem pro země, které vyvážejí suroviny, což by mohlo postihnout zejména Austrálii, Jižní Afriku, Brazílii, Chile a Rusko, které už čelí dopadu klesajících cen ropy. Cena benzínu by tak mohla klesnout, jenomže by se méně investovalo do obnovy těžebních zařízení a hledání nových zdrojů, což by mohlo prohloubit krizi ropného průmyslu.

Měnové války

Pokud by Čína pokračovala v devalvacích s cílem povzbudit export, mohlo by to vést k měnovým válkám a nakonec i k uvalení cel. Podhodnocený jüan by totiž příliš zvýhodňoval čínské zboží.

Navíc nelze vyloučit, že by k podobným krokům sáhly i další země těžící z exportu na základě levné pracovní síly, mezi něž patří například Indonésie.

Další rána pro Řeky

Pokud by tedy nastala „přílivová vlna deflace“, o které hovořil londýnský analytik Albert Edwards, mělo by to zničující dopad na nejzadluženější země včetně Řecka.

V době deflace nerostou mzdy a klesají zisky, zatímco úrokové sazby se nehýbou. Obsluha dluhu je tudíž nákladnější. Podle konzultační společnosti Fathom se tento problém netýká jen Řecka, které je po škrtech v deflaci, ale i dalších zemí se slabou poptávkou, jde o „okrajové evropské země.“