Podle listu The Wall Street Journal se letos řecká ekonomika propadne o 2,3 procenta, což bude dáno nejen nestabilitou posledních měsíců, ale také škrty, jimiž je podmíněna pomoc. Údaj vyplývá z odhadů vývoje řecké ekonomiky, který provedly Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) – tedy instituce, jež dojednávaly podmínky půjčky.

V příštím roce se očekává propad ve výši 1,3 procenta. K růstu by se měla podle těchto analýz vrátit ekonomika až v roce 2017, kdy se předpokládá vzestup o 2,7 procenta. V roce 2018 by pak růst měl činit 3,1 procenta.

Zatím bylo zveřejněno pouze to, že letošní primární deficit, tedy rozpočtová bilance očištěná od splátek dluhu má dosáhnout výše 0,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Beze škrtů by deficit činil 1,5 procenta HDP. V příštím roce má Řecko dosáhnout půlprocentního primárního přebytku, v roce 2017 má být přebytek 1,75 procenta a v roce 2018 3,5 procenta. [celá zpráva]

Varufakis: Nebude to fungovat

Výhrady k dohodě má i bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis, který BBC řekl, že půjčka nebude fungovat. Dodal, že tento názor nemá sám: „Nynější ministr financí (Euklidis Tsakalotos) říká víceméně totéž. Mezinárodní měnový fond zoufalé strká ruce do programu, který jen pokračuje v podpoře neudržitelného dluhu. Na zavádění tohoto programu pracují všichni společně. Zeptejte se kohokoli, kdo ví něco o řeckých financích, a ten vám řekne, že dohoda nemůže fungovat.“

Podle Varufakise má výhrady i německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který v Bundestagu prohlásil, že dohoda nebude funkční.

Tsipras optimistou

Řecký premiér Alexis Tsipras však přesto zůstává optimistou a dohodu o půjčce vítá: „Jsem velmi optimistický, že dosáhneme dohody, která ukončí ekonomickou nejistotu. Navzdory překážkám a klopýtání je to něco, co nás může postavit na nohy.“

Řecko je pod tlakem, protože musí do příštího čtvrtku zaplatit 3,4 miliardy eur ECB. Bez dohody by potřebovalo další nouzové podpory. Tsirpas proto doufá, že řečtí poslanci dohodu schválí.

O víkendu by o ní měli jednat ministři financí zemí eurozóny. Někteří ale mají výhrady a finský ministr Alexander Stubb řekl otevřeně: „Dohoda je příliš silné slovo. Zbývá tu práce na detailech.“

Německá vláda sice v úterý dohodu uvítala jako podstatný výsledek, ale dodala, že ji musí hlouběji prostudovat, než se rozhodne, zda je připravena pro schválení v německém parlamentu.