Čínský jüan ve středu pokračoval v poklesu a vůči americkému dolaru sestoupil až na čtyřleté minimum. V úterý zaznamenala čínská měna nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí poté, co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta. Ve středu banka přikročila k devalvaci o dalších 1,6 procenta.

Dolar vystoupil na 6,43 jüanu za dolar, tedy nejvýše od srpna 2011. Čínská měna za poslední dva dny klesla na domácím trhu o 3,5 procenta a na světových trzích ztratila téměř pět procent.

Slovní spojení "měnové války" použil už v roce 2010 bývalý ministr financí Brazílie Guido Mantega, aby popsal snahu zemí oslabit domácí měnu s cílem podpořit export. V posledních letech tento způsob získávání konkurenční výhody na světovém trhu nabral na intenzitě.

"Bylo nevyhnutelné, že se Čína v určitou chvíli do měnové války zapojí," řekl analytik Nick Lawson z Deutsche Bank.

Rozmohlo se tištění peněz

V mnoha vyspělých zemích sestoupily úrokové sazby k nule, rozmohlo se tištění nových peněz a měnové kurzy se staly jedním z posledních zbývajících prostředků k podpoře podnikatelské aktivity a k odvrácení deflace. Evropská centrální banka (ECB) například v březnu spustila kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy státních dluhopisů, což bylo všeobecně vnímáno jako snaha o oslabení eura a podporu inflačních tlaků.

Českou korunu s cílem podpořit export a růst oslabuje také Česká národní banka, kterou ale v úterý nejvyšší ústavní činitelé vyzvali, aby intervenční politiku přehodnotila. [celá zpráva]

V důsledku uvolněné měnové politiky ve vyspělých zemích reálný kurz čínského jüanu vůči měnám nejčastěji používaným ve světovém obchodě stoupl za uplynulý rok o více než deset procent, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky. Jak píše agentura Reuters, devalvace jüanu signalizuje, že Pekingu došla trpělivost a že je ochoten i riskovat nové obchodní spory se Spojenými státy.

Může to ovlivnit i politiku Fedu

"(Devalvace jüanu) staví Fed do obtížné pozice. Otevírá možnost odkladu (zvýšení úrokových sazeb)," upozornil analytik Patrick Chovanec z finanční společnosti Silvercrest Asset Management. Zvýšení sazeb by podle analytiků mělo tlačit na posílení dolaru.

Americký Kongres se během posledních deseti let snažil přimět Peking, aby uvolnil kurz domácí měny a umožnil její posílení. Řada amerických zákonodárců a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích.

Tlak Spojených států na uvolnění kurzu jüanu dával smysl v době, kdy čínská ekonomika rostla desetiprocentním tempem a přitahovala rozsáhlé investice ze zahraničí. Nyní však hospodářský růst zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu, což by při volnějším měnovém kurzu znamenalo slabší jüan.