Potíže pak násobí dluhy, exekuce, rodinné problémy, opakovaný neúspěch při pracovních pohovorech, ztráta zaměstnaneckých a sociálních návyků, horší bydlení a nakonec třeba i nevratné psychické změny.

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou vedeni v evidenci déle než rok, v poměru k ostatním nezaměstnaným roste s tím, jak celková nezaměstnanost po skončení krize klesá.

Dlouhodobě nezaměstnaný postupně propadá do stavu beznaděje a rezignace Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce

V prosinci 2010 bylo dlouhodobě nezaměstnaných 178 481 z celkového počtu 561 551 lidí v evidenci ÚP. Nejvíce jich bylo evidováno letos v lednu, a to 238 094 z 556 191 lidí bez práce. V červnu už bylo na úřadech práce vedeno o více než sto tisíc osob méně, klesly i řady dlouhodobě nezaměstnaných, a to na 210 390.

„U dlouhodobě nezaměstnané osoby může dojít k psychickým změnám, někdy i nevratným. Po opakovaném neúspěchu při hledání práce narůstá vědomí nemožnosti ovlivňovat svoji osobní situaci a dochází ke vzniku silné frustrace. Člověk postupně propadá do stavu beznaděje a rezignace,“ popsala mluvčí ÚP Kateřina Beránková.

„Často jsou tyto problémy zaměňovány za lenost a neochotu pracovat. Silně také stoupá nemocnost a psychosomatické problémy. Když se lidem po dlouhou dobu nedaří najít vhodné pracovní místo, je možné, že se dostanou do ekonomických potíží, které začínají propadem životní úrovně a někdy mohou vést až k existenčním problémům celé rodiny,“ dodala.

Základní potřeby

„Rozhovory, které jsme vedli, jasně ukázaly, že řada domácností dnes nestojí mezi otázkou ‚dávky versus práce‘. Zásadní pro ně je, jak vůbec pokrýt své základní náklady a potřeby prostřednictvím nejvhodnější kombinace dostupných zdrojů,“ popsala svůj výzkum v sociálně vyloučených lokalitách Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky.

V některých regionech se totiž pracovat nevyplatí. Zejména lidé s nízkou kvalifikací mohou získat jen chabě ohodnocené pozice. Navíc pokud by práci přijali, přišli by třeba o některé státní podpory, takže by se jim celkový příjem snížil.

Místo dvou stovek jen stokoruna

Některým nezbývá než hledat nelegální přivýdělky, ale ani to nemusí pomoci.

„Řežu dřevo, dávají mi 50 korun na hodinu. Nebo jsem byl kosit u nějaké ženské. Slíbila mi dvě stovky, po čtyřech hodinách práce mi dala stovku. Vlastní kosu jsem si musel přinést,“ postěžoval si jeden muž v průzkumu. Má „výhodu“ – nemusí živit rodinu.

Státní „aktivní politika zaměstnanosti“ se právě z těchto důvodů zaměřuje na dlouhodobě nezaměstnané. Loni tak Úřad práce podpořil 115 tisíc lidí, letos do června 59 952 osob.

Nárok na podporu
Na podporu v nezaměstnanosti mají lidé nárok po dobu od 5 do 11 měsíců. Doba podpory se liší podle věku, protože starším lidem se zaměstnání shání hůře.
Lidé ve věku do 50 let mohou pobírat podporu po pět měsíců, lidé mezi 50 a 55 lety po osm měsíců a ti starší až 11 měsíců. Vypočítává se podle čistého příjmu. První dva měsíce je ve výši 65 procent, další dva měsíce 50 procent a zbytek 45 procent.
V případě ukončení pracovního poměru „bez vážného důvodu“, vlastní výpovědi nebo dohody se zaměstnavatelem, klient ÚP pobírá podporu po celou podpůrčí dobu pouze ve výši 45 procent.
Jestliže dostane zaměstnanec odchodné, podpora se odkládá. Například pokud dostane tříměsíční odstupné, začne se podpora vyplácet až po třech měsících nezaměstnanosti. Na její výši ani délce se nic nemění.
Jakmile nárok na podporu v nezaměstnanosti klient ztratí, je odkázán na státní sociální podporu a pomoc v hmotné nouzi, která se vyčísluje individuálně podle potřeb jednotlivce.

Díky národním i evropským fondům jsou uchazeči zapojováni do projektů veřejně prospěšných prací a tzv. společensky účelných pracovních míst, v jejichž rámci stát dotuje pracovní pozice ve firmách.

Svou roli sehrávají také rekvalifikační kurzy, o které je stále větší zájem. „Lidé si uvědomují, že se znalostmi a dovednostmi, které měli v době, kdy na pracovní trh teprve vstupovali, rozhodně nevystačí po celý život,“ uvedla Beránková.

Návrat jde ztuha

I s veškerou podporou se lidé vracejí do normálního života ztuha. Popisují to například zkušenosti z Olomouckého kraje, kde ÚP loni v březnu započal pilotní program „Prostupné zaměstnávání“ pro 57 lidí z okraje společnosti.

ÚP a další spolupracovníci poskytli účastníkům mimo jiné poradenské služby, díky nimž mohli začít řešit své trable s dluhy či špatným bydlením. Pomáhali také s přípravou přijímacích pohovorů nebo pozdějšími problémy se zaměstnavateli.

21 měsíců

Nejprve Úřad práce umožnil účastníkům tříměsíční pracovní příležitost na dohodu o provedení práce. Pak alespoň půl roku pracovali v rámci veřejně prospěšných prací.

Další fází byl až roční pracovní poměr díky dotovaným pozicím ve firmách. To vše by mělo tedy trvat 21 měsíců.

Do letošního května se do třetí fáze dostalo 23 účastníků, pro dalších 15 shánějí sociální pracovníci dotované místo ve firmách. Ostatní chtěli raději zůstat u veřejně prospěšných prací, protože si zvykli na daný druh činnosti, prostředí a kolektiv.

Celkové zhodnocení projektu bude k dispozici za rok.