„Přitom ještě v roce 2006 Česko suverénně kralovalo, zatímco Polsku náležela osmá příčka. Předloni došlo ke střídání na špici, což letošek jenom potvrdil,“ hodnotí Christian Rühmkorf, vedoucí komunikace a vnějších vztahů Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), čerstvé výsledky společného průzkumu ČNOPK a patnácti německých hospodářských komor v regionu s celkem 1500 firmami.

Česku nejvíc ubližuje nedostatek techniků, konstruktérů a inženýrů.

„Potvrzuje se to, čeho jsme se obávali a na co už dlouho upozorňujeme. Tedy na fakt, že zde – na rozdíl od Polska – sílí potíže s dostupností kvalifikované síly,“ konstatoval Rühmkorf.

V tomto ohledu vystavili investoři ze Spolkové republiky Česku katastrofální vysvědčení – poslední 16. příčku.

Ani při hodnocení kvalifikace zaměstnanců a systémového vzdělávání není nad čím jásat, vždyť hůře pochodilo už jen Bulharsko.„Zdůrazňuji, že jde o subjektivní pohled firem. Nároky na české pracovníky přitom bývají vyšší než třeba na rumunské. Jinak řečeno: občas máme co do činění se srážkou očekávání s realitou,“ vysvětluje zástupce ČNOPK.

V žebříčku přitažlivosti Poláci dominují
1. Polsko
2. Česko
3. Estonsko
4. Slovensko
5. Slovinsko
6. Lotyšsko
7. Litva
8. Chorvatsko
9. Maďarsko
10. Rumunsko
Zdroj: ČNOPK

Lidé s technickým vzděláním se v tuzemsku stali nedostatkovým zbožím, takže i k ČNOPK doléhají nářky německých firem, že se jim nedaří obsadit volná místa. Kupříkladu Bosch postrádá v Jihlavě a Českých Budějovicích 150 lidí, především sofwarových inženýrů. Bosch nelenil a své zaměstnance si sám školí.

Naopak v Polsku se německým partnerům snadněji daří nacházet adepty s technickým vzděláním či s vyučením. „Poláci jednorázově vyplácejí v přepočtu 500 eur (13 550 korun) studentům technických oborů,“ upozorňuje Rühmkorf.

I dobré zprávy

A teď příznivé zprávy. Nadprůměrné hodnocení si ČR připsala v kvalitě dostupnosti lokálních dodavatelů, hospodářské stabilitě, nákladech na práci, infrastruktuře, platební morálce, podmínkách pro výzkum a vývoj a daňové zátěži.

Pouze průměrné hodnocení vykázala například státní správa, kde ale nespokojenost klesla, či transparentnost při zadávání veřejných zakázek, kde už Česko opustilo pětici nejhůře hodnocených zemí.

Navzdory některým kaňkám na vestě stojí za připomenutí dubnová sonda ČNOPK. Komora se v ní dotazovala firem, které se už v Česku uchytily, zda by do toho měly znovu chuť jít.

Výsledek dopadl za poslední tři roky nejpotěšitelněji. Plných 92 procent zahraničních investorů totiž uvedlo, že by do tuzemska vložilo peníze znovu.