Článek
ČNB je zatím rozhodnutá nepustit kurz koruny pod 27 CZK/EUR, dokud nebude v zemi dvouprocentní inflace a ukončení intervencí předpokládá až v druhé polovině příštího roku.
Kdyby mohla koruna posilovat, znamenalo by to pro Čechy zlevnění dovolených a nákupů ze zahraničí v eurech. Slabší koruna je naopak výhodná pro vývozce, jejichž zboží je tak pro evropské zákazníky levnější. Jelikož je české významným exportérem, oslabení koruny v listopadu 2013 podle ekonomů skutečně přispělo k urychlení hospodářského růstu, i když se rozcházejí v odhadech jakou měrou.
Hrozba deflace dávno pominula
Při současném svižném růstu ekonomiky i vyšší než ČNB očekávané inflace ale podle analytiků už oslabovat korunu není nutné. Navíc nafukováním rezerv v eurech si ČNB banka zadělává na problém, protože nakupování eur kolem 27 korun po ukončení intervencí způsobí bance ztráty v řádu desítek miliard korun.
“V roce 2013 ČNB oslabila uměle korunu proto, aby odvrátila deflační rizika (rizika poklesu cen). Je otázkou, jaké deflační rizika hrozí při růstu ekonomiky o čtyři procenta. Žádné domácí deflační rizika nejsou vidět. Protiinflační rizika si můžeme maximálně dovézt z eurozóny,” řekl Novinkám hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Za normálních podmínek by podle něj koruna posílila na 26 CZK/EUR.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek považuje za aktuální reálné ekonomické situaci a cenám v ČR a eurozóně odpovídající dokonce kurz 24,50 - 25 CZK/EUR. “Situace se může srovnat různými cestami. Jednou z nich je posílení kurzu koruny po ukončení politiky kurzového závazku. Druhou je zrychlení domácí inflace a růstu mezd,” řekl Marek.
Mezi těmito dvěma cestami je ale rozdíl. Zatímco posílení koruny pocítí na dovolených či při nákupech ze zahraničí okamžitě všichni, zvýšení mezd se dočkají jen někteří a se zpožděním, jelikož firmy jsou opatrné a se zvyšováním nespěchají - i když nízká nezaměstnanost růstu mezd nahrává.
Intervence se prodraží
Ekonomové upozorňují i na vysokou cenu za intervence. “Čím déle kurz budeme uměle držet, tím větší risk ztráty pro bilanci centrální banky při exitu (jejich ukončení),” řekl Novinkám hlavní ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
“Švýcaři museli svou hranici bránit každý den, až měli tolik eur, že si řekli: 'to fakt nejde do nekonečna'. Češi intervenovali třikrát v listopadu 2013 a znovu až nyní. Pokud by teď Česká národní banka musela intervenovat každý den, kurz by oťukával pořád těch 27, byla by to nová situace a ztížení a možná že i urychlení exitu,” tvrdí Michl.
Ve čtvrtek se kurz koruny opět pohybuje velmi blízko této hranici, prodává se za 27,03 CZK/EUR.
Ekonom Aleš Michl v pořadu Partie na televizi Prima
“To znásilnění kurzu (v roce 2013) bylo dobré pro nakopnutí ekonomiky - a já jsem byl pro. Nebude to ale dobré pro umělé držení konkurenceschopnosti exportu. Pokud inflace, mzdy, úvěry půjdou dál nahoru, ČNB by korunu měla uvolnit, odblokovat, pustit, přestat ji znásilňovat dříve než za ten rok nebo alespoň posunout ten strop z 27 na 26 CZK/EUR,” dodal.
Silnější koruna by zlevnila firmám cizí technologie
Intervence ČNB nyní nepovažuje za hospodářsky prospěšné ani Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
„Ocitáme se ve zvláštní situaci. Rosteme skoro nejrychleji v Evropě, míra nezaměstnanosti poměrně citelně klesá a zahraniční obchod láme rekordy. Za ‘starých časů‘ bylo odměnou za takové výsledky zpevňování měny. Zpevňování, které nejen zlevňuje dovolené, ale také umožňuje českých firmám získat za výhodnějších podmínek zahraniční technologie či know-how,“ řekl Novinkám Kovanda.
Poslední zmíněné faktory by přitom podle něj uspíšily přerod české ekonomiky z „montovny“ v hi-tech hospodářství s vysokou přidanou hodnotou.
