Podle verdiktu soudu si nemohou pojišťovna a cestovní kancelář mezi sebou ujednat takové podmínky, které půjdou v neprospěch klienta.

Celý spor se točí okolo případu muže, který si u cestovní kanceláře pořídil zájezd za 23 384 korun. Jenže cestovka zkrachovala, byl na ni vyhlášen konkurz a dovolená se nekonala. Pojišťovna pak klientovi vyplatila částku 12 788 korun, která odpovídala limitu sjednaného pojistného plnění.

Muž se ale domáhal vyplacení plné částky, obrátil se na soud a Obvodní soud pro Prahu 2 mu dal za pravdu. Žalobě vyhověl s tím, že dostane-li se cestovní kancelář do úpadku, je bez jakýchkoliv pochybností nutno vrátit zákazníkovi plnou cenu zájezdu, když opačný výklad postrádá jakékoliv logické odůvodnění.

Průlom v pojišťovnictví

Proti tomu se pojišťovna rozhodla bránit s tím, že jí byla uložena povinnost zavazující ji k plnění, kterou jí zákon ani smlouva neukládá. „Rozhodnutí soudu v její věci, byť zatím ojedinělé ve skutkově podobných věcech, představuje zásadní průlom do principů pojišťovnictví, když současně znemožňuje plnění souvisejících povinností stěžovatelky jakožto pojišťovny, a má tak na její činnost zásadní dopad,“ napsal advokát pojišťovny do stížnosti.

„Minimální limity sjednaného pojištění mají jen globálně eliminovat podhodnocování rizik při uzavírání pojistných smluv, kdy při sjednávání pojištění zpravidla není zřejmé, v jakém objemu budou zájezdy v příslušném roce prodány,“ upozornila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

„Veřejné právo zaručuje cestujícímu určitou právní pozici, kterou si nemohou pojišťovna a cestovní kancelář mezi sebou ujednat v jeho neprospěch. V tomto směru se ÚS ztotožnil se závěrem obecného soudu, který konstatoval, že nelze použít omezení pojistného plnění, neboť soukromoprávní ujednání dvou podnikatelských subjektů nemůže vést k vyloučení nebo omezení zákonných nároků spotřebitele,“ konstatoval soudce zpravodaj Jan Filip.