Vysokorychlostní tratě by vedly ve zcela nových trasách, a nevyužívaly by tedy současné rychlostní koridory. Ty totiž na českém území vznikaly v letech 1839 až 1872 a až na výjimky zůstávají po modernizaci v původní stopě. Nelze tak na nich ani po rekonstrukci dosáhnout rychlosti vyšší než 160 kilometrů v hodině. "K tomu, aby byla v budoucnu dráha konkurenceschopná s ostatními druhy dopravy, bude potřeba postavit nové tratě pro vyšší rychlosti," řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

V Česku by měly tyto tratě spojit Prahu s plánovanou nebo již existující vysokorychlostní sítí v Evropě. Počítá se tedy s úsekem z Norimberku do Prahy, z Prahy do Berlína a z Prahy přes Brno na jih do Vídně a Bratislavy a na sever do Varšavy.

Podle mluvčí ministerstva dopravy se jako první začne budouvat buď trasa do Norimberku, případně do Berlína a poté do Vídně a Bratislavy.

Rychlost vlaku předčí i auto

Cestování po vysokorychlostní železnici by bylo výrazně rychlejší než autem po dálnici. Počítá se s tím, že například cesta z Prahy do Brna by trvala rychlovlakem hodinu, zatímco autem trvá dvě. Z Brna do Olomouce či Přerova by jel vlak dalších 40 minut. Do Ostravy by se cestující z Prahy dostal za dvě a půl hodiny, když nyní trvá cesta autem přes čtyři hodiny. Současný nejrychlejší spoj z Prahy do Ostravy, vlak SuperCity, jede téměř čtyři hodiny.

Vysokorychlostní tratě by měly sloužit k osobní i rychlé nákladní dopravě. Podle Roubcové má stát zájem o případné využití rychlých tratí i pro vnitrostátní spoje do regionálních center. Z vysokorychlostních tratí by se tak budovaly odbočky na současnou síť například na Teplice, Ústí nad Labem, Jihlavu, Olomouc, Havlíčkův Brod apod.

Otázka financování se bude podle současných znalostí řešit kombinovaným způsobem, řekla mluvčí. Část tedy bude zřejmě hradit stát, část Evropská unie a část se zaplatí z úvěru od mezinárodních finančních institucí.

Vysokorychlostní tratě zatím jen v několika zemích

První vysokorychlostní trať v Evropě mezi Paříží a Lyonem byla otevřena v roce 1981. Postavena byla na rychlost 270 kilometrů v hodině. Dosud nejnovější vysokorychlostní trať uvedená do provozu v říjnu 2003 mezi španělskými městy Madrid, Zaragoza a Lleida umožňuje rychlost až 350 kilometrů.

Nejvyšší rychlosti dosáhl klasický rychlovlak v roce 1990. Tehdy jela vysokorychlostní jednotka TGV Atlantique na trati Paříž - Le Mans 515,3 kilometru v hodině. Vysokorychlostní trať se buduje i v Německu.