Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu v objemu až 86 miliard eur budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. V pátek jej bude schvalovat německý Spolkový sněm.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Do té doby má Aténám pomoci krátkodobá půjčka ve výši sedmi miliard eur. Tu ministři podle agentury Bloomberg také odsouhlasili, ale podrobnosti chtějí zveřejnit až v pátek.

Překlenovací půjčka pomůže Řecku vyrovnat závazek ve výši 3,5 miliardy eur, který mají Atény uhradit Evropské centrální bance (ECB) v pondělí, a zajistit další financování země. Pro krátkodobou půjčku bude využit starší unijní fond Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ale ručí všechny země Unie. Česko, Velká Británie  a další země, které nepoužívají euro jako platidlo, ale náklady ani teoreticky nést nechtějí. [celá zpráva]

Sobotka: Komise umí oživit i mrtvý program

„EFSM je mrtvý program, to jednoznačně vyplývá ze závěru Evropské rady. Ale máme do té míry schopnou Evropskou komisi, že možná dokáže oživit i mrtvý a polozapomenutý záchranný program. Pokud o tom přesvědčí evropské ministry financí, tak s tím Česká republika nic nenadělá,” uvedl premiér Bohuslav Sobotka.

Český ministr financí musí podle něj postupovat tak, aby ČR v Řecku nepřišla o peníze.

Evropská komise a země eurozóny minulých dnech hledaly, jak tuto otázku vyřešit. Deník Financial Times ve středu napsal, že země mimo euro by mohly být ze záruk vyjmuty a místo toho by se použily 3,6 miliardy eur ze zisků z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky (ECB). Tyto peníze v minulosti zaplatilo Řecko.

„Proč pro překlenovací úvěr pro Řecko použít EFSM, a nikoli ESM? Rozdíl je ve statutech obou fondů, podmínky pro přidělení úvěru Řecku z EFSM jsou méně striktní než v případě ESM, a nyní jde především o co nejrychlejší řešení. Ta jsou v zásadě dvě: bilaterální půjčky a EFSM. Do přímé půjčky Řecku se žádná země zrovna nehrne, zbývá tedy EFSM,” vysvětlil Novinkám hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Jinak je financování z obou fondů stejné – budou vydávat dluhopisy a nabízet je finančním investorům. Vzhledem k vysokému ratingu není podle ekonoma problém s poptávkou na straně bank, investičních fondů, penzijních fondů či pojišťoven.

ECB také ve čtvrtek zvýšila objem pomoci pro řecké banky, což dává Řekům naději, že v dohledné době opět otevřou.