Číňané, kteří se rovněž zajímají o polské ekologické standardy při těžbě plynu z břidlic, plánují s polskou stranou v příštích měsících podepsat memorandum o spolupráci.

Přitom teprve před měsícem americká energetická společnost ConocoPhillips kvuli neuspokojivým výsledkům ukončila vlastní průzkum ložisek břidličného plynu v zemi.

"Od roku 2009 jsme do vyhloubení sedmi vrtů investovali 220 miliónu dolarů (5,4 miliardy korun), na komerční objemy zemního plynu jsme ale bohužel nenarazili," uvedl ředitel firmy v Polsku Tim Wallace.

Stejné rozhodnutí nedávno přijaly i další velké mezinárodní energetické koncerny jako ExxonMobil, Total či Chevron, které se nechaly zlákat odhady obřích zásob plynu v Polsku. Ty se však, podle jejich sdělení, ukázaly být extrémně přehnané a geologické podmínky pro těžbu mimořádné náročné.

Potřebují se zbavit závislosti na ruském plynu

Čína v letech 2008 až 2014 provedla na svém území téměř 800 vrtů v břidličných horninách. Loni z nekonvenčních zdrojů vytěžila 1,3 miliardy metrů krychlových plynu a plánuje v příštích letech těžbu zvýšit na více než pět miliard metrů krychlových. Polsko zatím uskutečnilo kolem 70 vrtů, žádný z nich se však zatím neukázal být vhodný k těžbě, především z ekonomického hlediska.

Polsko přesto vkládá do břidlicového plynu velké naděje a doufá, že mu pomůže snížit jeho závislost na ruském plynu. Podle průzkumu z roku 2012 se zásoby břidlicového plynu v zemi pohybují v rozmezí 346 a 769 miliard metrů krychlových. Spotřeba plynu v Polsku je kolem 15 miliard metrů krychlových ročně a většinu této strategické suroviny země dováží z Ruska.