Dokument není definitivní, protože ministři se na konečné verzi neshodli. Text, který obsahuje vůči Řecku velmi tvrdé požadavky na rychlé provedení prvních reforem a následné další kroky, tak zahrnuje různé varianty vět a odstavců. Ty se nemusí všechny dostat do finálního materiálu, který by měl eurosummit v neděli v noci schválit.

Poslední dva řádky ve verzi, kterou má k dispozici ČTK, uvádějí, že v případě nemožnosti dosáhnout dohody by měl být Řecku nabídnut dočasný odchod z eurozóny spolu s případnou možností restrukturalizace dluhu.

"Euroskupina... dospěla k závěru, že ještě nebyly vytvořeny základy pro začátek jednání o novém (záchranném) programu," uvádí se ve čtyřstránkovém textu.

Z něj zejména vyplývá, že jednání s Řeckem o třetím záchranném balíku finanční pomoci nebudou moci začít dříve, než vláda v Aténách změní daňový a důchodový systém a uvede do života i další reformní body. Se schvalováním příslušných právních norem by se přitom mělo začít už do 15. července.

Můžeme se dohodnout ještě dnes, řekl Tsipras

Hlavy států a vlád 19 zemí platících eurem v neděli v Bruselu řeší, zda bude možné na základě nedávného řeckého slibu reforem začít jednat o novém programu pomoci této předlužené zemi ze záchranného fondu eurozóny.

Řecký premiér Tsipras před summitem eurozóny, který začal v 16 hodin, uvedl, že dohodu o pomoci Řecku lze uskutečnit ještě během nedělního dne. Záleží prý pouze na tom, zda si všechny strany dohodu skutečně přejí. Uvedla to agentura AFP. Podle kancléřky Merkelové ale dohoda za každou cenu není možná.

„Jsem pro upřímný kompromis. Dlužíme to lidem v Evropě. Můžeme dosáhnout dohody dnes večer, pokud to budou všechny strany chtít,“ řekl Tsipras reportérům v Bruselu.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ještě před zahájením jednání novinářům řekl, že bude do poslední milisekundy pracovat na tom, aby se našlo řešení, a zároveň prý doufá, že se to podaří.

Poněkud jiný tón při příchodu na jednání nasadila německá kancléřka Angela Merkelová, která připomněla, že Atény už ztratily důvěru svých partnerů. Dohoda za každou cenu podle ní není možná.

Francouzský prezident Francois Hollande zase uvedl, že hlavním tématem summitu bude to, zda Řecko zůstane členem eurozóny. Přítomné novináře zároveň ubezpečil, že Francie si odchod země ze společné měny nepřeje.

Řecko musí vylepšit reformy

Mezi body, které by podle dokumentu euroskupiny měly Atény rychle prosadit, je uvedeno zjednodušení systému DPH a rozšíření daňové základy, první kroky ke zvýšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. Zmíněno je přijetí zákonů měnících občanské právo v zemi, směřujících k zajištění nezávislosti řeckého statistického úřadu. Před dohodou o finanční pomoci by měla také začít v Řecku fungovat rozpočtová rada.

Ve střednědobém horizontu se má Řecko zavázat k penzijní reformě, ambicióznějším reformám tržního prostředí, rozsáhlejším privatizacím, změnám v kolektivním vyjednávání. Výrazně by měl být posílen výkon řecké státní správy a obnovena plná spolupráce Atén s věřitelskými institucemi. Podle dokumentu je přitom tento výčet minimem, které eurozóna od Řecka požaduje.

Splátkový kalendář měnit lze, částku ale ne

V závorce je v dokumentu také uveden bod, se kterým na víkendová jednání přišel německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Až 50 miliard eur (přes 1,3 biliónu korun) řeckých aktiv by mělo být vyvedeno do nezávislého fondu spravovaného v zahraničí.

Opět v závorce materiál zmiňuje možnost, že eurozóna ze své strany zváží určitá opatření, která by Řecku mohla pomoci se splácením jeho dluhu. Jednalo by se například o nový splátkový kalendář. Bez závorek je naopak jasně uvedeno, že pro eurozónu snižování nominálního hodnoty dluhu nepřipadá v úvahu.

V eurozóně nepanuje shoda

Summit eurozóny naváže na jednání ministrů financí zemí sdílejících euro, kteří se v sobotu nedokázali shodnout na přístupu k řecké dluhové krizi a v neděli v debatě pokračují.

Eurozóna se snaží zaujmout postoj k řeckým návrhům úsporných reforem, kterými Atény tento týden doprovodily svoji žádost o novou finanční pomoc. V eurozóně ovšem zatím není shoda, zda vyjednávání s předluženým Řeckem na toto téma vůbec zahájit.

Řada států prý pochybuje o věrohodnosti řeckých slibů. Za představitele tvrdého postoje vůči Řekům jsou považovány Německo a Finsko, naopak snahu vyjít jim vstříc mají jižní státy unie.