Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, jednala o pomoci Řecku již v sobotu, schůzka však po více než osmi hodinách byla přerušena bez závěru. Ministři mají rozhodnout, zda nejnovější řecké reformní sliby jsou dostatečně obsáhlé a umožňují začít rozhovory o novém záchranném programu pro zadluženou zemi.

Klíčový výbor finského parlamentu nařídil ministru financí Alexandru Stubbovi, aby na nedělním zasedání svých kolegů z eurozóny v Bruselu vyjednával o odchodu Řecka z eurozóny. Strana Finů přišla s požadavkem, aby se Finsko postavilo proti novému plánu pomoci Řecku a aby podpořilo odchod Atén z měnové unie. V případě, že by tak ministr neučinil, hrozí odchodem z finské vládní koalice.

Parlament to nepotvrdil a Stubb na síti Twitter už v sobotu odpoledne napsal, že nemá právo zveřejnit mandát, který mu výbor dal. "Povaha tohoto mandátu není veřejná a finská delegace o něm veřejně nediskutuje," řekla agentuře AFP mluvčí finské delegace v Bruselu Kaisa Amaralová.

Německo přistupuje k Řecku také tvrdě

K otázce další pomoci Řecku přistupuje tvrdě i Německo. Německé ministerstvo financí podle médií jako jednu z možností dalšího postupu v řecké krizi navrhuje pětileté pozastavení členství Řecka v eurozóně.

"Problémem je... nízká důvěra k ochotě Řeků skutečně realizovat návrhy, se kterými v posledních dnech přišli. Jsou to totiž z velké části stejné reformy, které řečtí občané odmítli v nedávném referendu a které řecká vláda ještě nedávno označovala za vydírání a ponižování Řecka. Nicméně vůle jednat dál na úrovni eurozóny stále převazuje. Nezávidím opravdu ECB (Evropské centrální bance - pozn. red.), která bude muset v krátkém čase znovu rozhodovat o nouzovém financování řeckých bank. I proto je důležité, aby dnešní jednání vyslala jasný signál o tom, zda je dohoda o setrvání Řecka v měnové unii možná," uvedl Sobotka v komentáři, který zveřejnil jeho tiskový odbor.

V neděli v podvečer se měl konat také summit celé Evropské unie, kde by se projednávala také otázka pomoci Řecku. Ten byl ale nakonec zrušen, oznámil v neděli dopoledne státní tajemník pro evropské záležitosti při úřadu české vlády Tomáš Prouza.

Své nejnovější návrhy reforem dodala řecká vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. Trojice věřitelských institucí - tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - tyto návrhy s výhradami ministrům doporučila jako základ pro jednání.

Komise vyčíslila, že v tříletém programu bude Řecko do července 2018 potřebovat pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva bilióny Kč). [celá zpráva]