Většinou se jedná o tzv. volné živnosti. Živnostenský list na provozování řemesla má pouze 16 tisíc z nich. Státní občanství získalo podle Českého statistického úřadu za posledních 15 let 50 tisíc cizinců. Ročně odešlou rodinám či příbuzným kolem dvaceti miliard korun.

Zhruba 45 procent cizinců pochází z Evropské unie, jde především o Slováky (160 tisíc osob), Poláky (25 tisíc) a Bulhary (12 tisíc). Ze zemí mimo EU v Česku žije nejvíce občanů Ukrajiny (127 tisíc), Vietnamu (58 tisíc) a Ruska (37 tisíc). Za posledních deset let se počet cizinců v Česku zdvojnásobil.

Chybějí odborníci

Cizinci, kteří mají vysokou kvalifikaci, lékaři, technici, programátoři, ale i špičkoví manažeři jsou vítáni a bez problémů nacházejí pracovní uplatnění. Země by o další odborníky a vysokoškoláky měla velký zájem. Těchto expertů však pracuje v ČR jen asi dvacet tisíc.

Cizinci řídí i zhruba třetinu velkých firem na území ČR. Jedná se především o Němce, Francouze a Slováky. Tito lidé pobírají také nadprůměrné platy ve srovnání s platy v Česku. Uplatnění najdou i kvalifikovaní pracovníci ve zdravotnictví.

Naopak podle ekonomických analytiků problém by mohl nastat s nekvalifikovanými pracovníky. Další desítky tisíc cizinců bez kvalifikace a znalosti jazyka by totiž mohly, pokud by chtěly pracovat, narazit na bariéry trhu práce.

Na problémy s uplatněním již výrazně narážejí i čeští občané, kteří vychodili jen základní školu či nedokončili ani tu. Nekvalifikované práce totiž výrazně ubývá.

V současnosti, kdy je reálná možnost zvýšeného zájmu o pobyt v České republice, podle expertů v Česku ale stále chybí nejen jasná a podrobná analýza potřeb pracovních sil, ale i analýza, co všechno vlastně cizinci v Česku dělají a v jakých oborech pracují. Není ani přesný přehled o tom, kolik cizinců s živnostenským povolením i současně pracuje.

Pozor na vytváření ghett

Experti upozorňují i na skutečnost, že odborníci, jazykově dobře vybavení či schopní a ochotní naučit se česky, bez problémů splynou s většinovou společností, nemají potřebu hledat útočiště v komunitách svých krajanů a ani je nevyhledávají.

Něco jiného je pracovat s krajany ve folklórním souboru, něco jiného z nutnosti žít v komunitě dvaceti krajanů, kteří nemají ponětí o poměrech v zemi, dodávají.

Pro pracovníky, kteří pracují v nekvalifikovaných profesích, nerozumějí jazyku většinové společnosti, život v komunitě krajanů tvoří určité zázemí. Umožnuje jim bránit se i proti případům vykořisťování, najdou zde pomoc při dojednávání podmínek práce či bydlení nebo potřebě lékařského ošetření.

S dalším přílivem cizinců by při absenci efektivní migrační politiky mohlo hrozit, že by mohla vznikat samovolně určitá uzavřená ghetta cizinců. Že společnost neumí efektivně reagovat na celé skupiny svých vlastních občanů, kteří zápasí s chudobou, pracovním uplatněním, dokazuje vysoký počet nezaměstnaných Romů či vzrůstající počet chudinských ghett.

Lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách v Česku přibývá a problém se zdaleka netýká pouze Romů. V současnosti existuje v Česku 606 takovýchto „špatných adres“. Jejich počet se za uplynulých devět let více než zdvojnásobil. Dnes v nich žije až 115 tisíc Čechů, konstatuje studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.