Částka zahrnuje půjčky v rámci dvou záchranných balíků z eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu (MMF) od roku 2010, jejichž část ovšem Řecko splatilo, i řecké dluhopisy v držení Evropské centrální banky a národních bank zemí eurozóny, upozornil Reuters.

Dodal, že soukromí věřitelé drží dluhopisy vydané Aténami v hodnotě 38,7 miliardy eur. To je přitom jen zlomek původního dluhu 107 miliard eur, zbytek věřitelé před třemi lety Řekům smazali.

Vedle toho řecká vláda vydala krátkodobé dluhopisy za 15 miliard eur, které většinou koupily řecké banky.

Nejvíc dali Němci

MMF Řecku přislíbil celkem 48,1 miliardy eur, z nichž 16,3 miliardy měly Atény do března příštího roku teprve dostat, když uskuteční druhou vlnu reforem. Řecko dosud půjčky pravidelně splácelo, platby však nedávno přerušilo a oznámilo, že čtyři splátky sváže do jedné. Těchto 1,6 miliardy eur mělo zaplatit do konce června. Dnes ale oznámilo, že je nezaplatí.

Úroky z půjčky u MMF činí 3,5 procenta, což je více, než kolik Řekům „účtuje“ eurozóna.

Evropská centrální banka vlastní řecké dluhopisy v hodnotě zhruba 18 miliard eur.

Země eurozóny poskytly Řecku dva velké balíky. Nejprve jednotlivě v roce 2010 nabídly celkem 52,9 miliardy eur a o dva roky později dalších 141,8 biliónu eur. To už bylo ze společného záchranného fondu. V úterý z něj měly Atény dostat dalších 1,8 miliardy. Kvůli nesplnění podmínek je ale nedostaly.

Zdaleka největším věřitelem z eurozóny je Německo, které v úhrnu uvolnilo 57,23 miliardy eur. Druhá Francie nabídla 42,98 miliardy, třetí Itálie 37,76 miliardy a čtvrté Španělsko 25,1 miliardy. K tomu samozřejmě tyto země přispěly na půjčky MMF.

Vzhledem k tomu, že Řekové nezvládají své dluhy splácet, prodloužily jim státy eurozóny dobu splatnosti z 15 na 30 let a k tomu snížily úroky, některé až na 0,5 procenta. V případě druhého záchranného balíku navíc splátky úroků eurozóna odložila o deset roků.

V úterý Řecko požádalo eurozónu o novou restrukturalizaci dluhu a třetí záchranný balík, který mu pomůže fungovat dalších dva roky. Podle listu Financial Times jde o částku přesahující 29 miliard eur. [celá zpráva]