"Tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa," prohlásil Tsipras.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Řecko je na pokraji platební neschopnosti a věřitelé podmiňují poskytnutí další finanční pomoci úspornými opatřeními a reformami.

Premiér také prohlásil, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí.

Státní ministr Nikos Pappas vyjádřil přesvědčení, že Řekové v referendu dohodu navrhovanou věřiteli odmítnou. "Odpovědí Řeků bude hlasité ne," prohlásil ministr životního prostředí, energie a výrobních změn Panajotis Lafazanis.

Merkelová: Je to velkorysá nabídka

Řecko se v pátek s věřiteli neshodlo na otázce prodloužení záchranného programu o pět měsíců do listopadu. Možnost, že by eurozóna během té doby mohla Řecku pomáhat se splátkami dluhu, Atény odmítají s tím, že částka 16,3 miliardy eur (zhruba 400 miliard Kč) by jim nestačila.

Řecko také tvrdí, že požadavky věřitelů na ekonomické restrikce by nevedly k hospodářské obnově země.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek vyzvala Tsiprase k přijetí "velkorysé" nabídky věřitelů. [celá zpráva]

Tsipras ale po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem naznačil, že jej evropští partneři a věřitelé "vydírají" a to podle něj není v souladu s principy Evropské unie.

V sobotu se mají řeckou dluhovou krizí opět zabývat ministři financí eurozóny, tedy takzvaná euroskupina. Podle mluvčího řecké vlády se řecký ministr financí Janis Varufakis zasedání euroskupiny zúčastní a bude své kolegy informovat o plánovaném referendu.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.