„Nevím, jestli víte, že Řecko za posledních dvě stě let zbankrotovalo čtyřikrát, a já si myslím, že už konečně by mělo zbankrotovat popáté, aby se vyčistil prostor," řekl v pondělí Babiš. Ve svém projevu se o Řecku zmínil jen zběžně.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Premiér Sobotka ale názor ministra financí odmítl. "Bankrot Řecka by poškodil celou EU a zhoršil uprchlickou krizi," uvedl. Krach Řecka by podle něj nepřímo poškodil i českou ekonomiku.

"Pokud se potvrdí  ranní signály, že řecká vláda je ochotna přijmout potřebné reformy, musíme udělat maximum, abychom eurozónu posílili. A Řekové musí provést nutné reformy," dodal Sobotka.

Řecko v posledních letech čelí vážným ekonomickým problémům a nyní jedná s mezinárodními věřiteli, aby zabránilo bankrotu.

Neřízený bankrot nikomu neprospěje

„Nejlepším řešením pro obě strany, Řecko a jeho věřitele, je dosažení rozumné dohody a udržení Řecka v eurozóně. Náklady Grexitu by byly pro obě strany větší než jeho přínosy,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

„Zároveň ovšem platí, že nemá cenu ustupovat a snažit se dosáhnout dohody za každou cenu. Pokud řecká vláda nebude chtít přistoupit na požadované reformy a rozpočtové cíle, nemá smysl mu poskytovat další finanční pomoc,“ dodává ekonom.

Podobný názor má i hlavní ekonom Ery Jan Bureš. „Z pozice české ekonomiky je nejlepší takové řešení, které by co nejméně zatížilo naše hlavní obchodní partnery v eurozóně. Z tohoto pohledu je třeba říct, že není bankrot jako bankrot. Neřízený bankrot spojený s odchodem z eurozóny není v zásadě v zájmu nikoho. Nejlepší by byl kompromis, který na jedné straně povede k přijetí důležitých strukturálních reforem v Řecku (trh práce, penzijní systém), za které věřitelé výměnou nabídnou odpuštění části dluhu,” řekl Novinkám.

Většina věřitelů Řecka v čele s Německem ale o odpuštění dluhu nechce zatím vůbec uvažovat. Pravděpodobně potřebují nejprve vidět dohodu nad seznamem řeckých reforem a pak jsou ochotni otevřít debatu nad restrukturalizací dluhu.

Musí krátit platy i důchody

Řecký premiér Alexis Tsipras v neděli předložil nový návrh, kterým chtějí Atény dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize. Podle Martina Selmayra, šéfa kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, je „dobrým základem pro pokrok" při pondělních jednáních zástupců eurozóny. [celá zpráva]

Atény se snaží domluvit s mezinárodními věřiteli na podmínkách, za kterých by dostaly zbývající peníze z dohodnutého úvěru. Jednání váznou mimo jiné na neochotě Řeků uskutečnit reformu penzijního systému požadovanou věřiteli.

Podle zdrojů německého Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) Atény budou nejspíš muset krátit v červenci platy státních zaměstnanců a důchody i v případě, že se do té doby s věřiteli dohodnou. O dalším osudu země může definitivně rozhodnout už pondělní mimořádný summit politických špiček eurozóny.