Řecko samo opouštět euro podle prohlášení ministra financí Janise Varufakise nechce. Případný návrat k oslabené drachmě by sice zlevnil řecký export a pomohl rozjet ekonomiku, krátkodobě by ale znamenal drastický propad reálné hodnoty mezd a životní úrovně.

Pokud by EU chtěla Řecko k odchodu donutit, například proto, aby zabránila dopadu bankrotu na euro přes finanční trhy, musela by upravit nebo obejít unijní smlouvy.

„Samozřejmě že všechno jde, když je politická vůle nebo když není vyhnutí – tedy v případě že Řecko zbankrotuje,“ řekl Novinkám politolog a ekonom Petr Robejšek žijící v Německu.

„Tak jak se daly porušit smlouvy ohledně toho, že ostatní členové eurozóny nemají financovat jiné členy, tak je možné je porušit ohledně zákazu vystoupení či vyloučení. Uvidíme, která cesta bude zvolena,“ dodal.

Robejšek zmínkou o financování naráží na nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB), o které se vedly spory, a především Německo upozorňovalo, že je neslučitelné s unijním právem. Soudní dvůr EU ale nakonec tento týden rozhodl, že program ECB s tímto právem slučitelný je.

Právě ECB nyní drží Řecko nad vodou, když bankám posílá hotovost v rámci podpory likvidity ELA – zatímco Řekové stále rychleji vybírají své úspory. Jen ve čtvrtek z bank vybrali přes miliardu eur.

De facto vypadne

Podle ekonoma z Vídeňské univerzity Zdeňka Kudrny, který se zabývá i unijním právem, je to složitá otázka. Je přesvědčený, že zemi lze vyloučit.

„Jednoduchá odpověď zní, že de iure vyloučení z eurozóny možné není, de facto však ano. Zároveň v této otázce platí, že co dva ekonomové a právníci, to alespoň osm názorů, neboť specifikovat de facto a de iure podmínky vyloučení není jednoduché,“ řekl Novinkám Kudrna.

Odkazuje na studii, podle které právníci z ECB došli k závěru, že vyloučení členského státu z EU a měnové unie je právně nepředstavitelné, zároveň připouštějí, že vyloučení lze dosáhnout nepřímo.

„Souběh ekonomických a politických okolností a rozhodnutí může vyústit v situaci, kdy je země ekonomický odtržena (uvalení kapitálových omezení, cirkulace paralelní měny, nesplácení dluhu státu atd.) a politická izolace (nevyjednává se o podmínkách, za kterých by se mohla vrátit k plnění závazků vyplývajících z členství), takže ač je země formálně členem, prakticky jim není,“ uvedl Kudrna.

Za takových okolností je podle něj členství otázka pro vysokou politiku, nikoli pro technické experty.

Merkelová: Musí se postavit na vlastní nohy

Příznivcem myšlenky „řízeného odchodu“ Řecka z eurozóny je podle Financial Times i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Stejný názor má podle průzkumů i většina Němců. Kancléřka Angela Merkelová dává přednost variantě udržet Řeky v eurozóně, i když také ne za každou cenu.

„Stále platí, že Německo se snaží o udržení Řecka v eurozóně," prohlásila Merkelová. „Jsem stále přesvědčena, že kde je vůle, tam je i cesta. Pokud ti, kteří v Řecku nesou politickou zodpovědnost, tuto vůli ukážou, pak je dohoda se třemi (věřitelskými) institucemi stále možná," uvedla kancléřka.

„Řecko se stalo v posledních pěti letech mimořádným příkladem evropské solidarity. Není jediným státem, který byl odkázán na podporu. Všude se uplatňoval princip poskytnutí pomoci výměnou za provedení reforem. A všude kromě Řecka byly tyto programy úspěšné a dotčené země – Irsko, Španělsko, Portugalsko – znovu stojí na vlastních nohou," řekla ve čtvrtek kancléřka.