Řekové se obávají, že země bude muset vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení na výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny.

V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200 až 250 miliónů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur a za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur.

Zavedení kapitálových kontrol v zemi považuje za reálné i analytik Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Osobně se obávám, že Řekové budou mít problém uzavřít takovou dohodu, která by zvládla uvolnit prostředky na červnové splátky MMF. Je proto možné, že uvidíme další vyhrocení situace přes nesplacení části peněz MMF k zavedení kapitálových kontrol či bankovním prázdninám,” řekl Novinkám.

„Vyhrocení situace ale podle mě nakonec podobně jako na Kypru povede k ústupkům i na řecké straně a k rychlejšímu dosažení kompromisu. Jinak řečeno, krize může dál eskalovat, ale ve finále věřím, že Řekové zůstanou členy eurozóny,” dodává Bureš.

Kvůli obavám o vývoj v Řecku oslabilo v pondělí euro vůči dolaru k hranici 1,12 USD/EUR. Koruna se k evropské měně drží kolem úrovně 27,30 CZK/EUR.