Článek
„Celková výše škody přesáhla loni 65 miliónů korun. O rok dřív to bylo téměř 54 miliónů,” uvedla mluvčí úřadu Kateřina Beránková.
K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci. Výjimečné ale nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku a podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
„Klienti například zatají své veškeré příjmy, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte, a my se tato fakta následně dozvíme. V takových případech musí člověk vyplacené peníze vrátit úřadu zpět,“ popisuje Kateřina Sadílková, pověřená řízením Úřadu práce ČR.
Spolupracují s policií
Pokud pracovníci úřadu získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo policii. „Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů,“ řekl ředitel pobočky úřadu práce v Českých Budějovicích Ivan Loukota.
Systém funguje i obráceně – pokud policie zjistí, že si některý z klientů neoprávněně „přivydělává“ třeba prodejem druhotných surovin (nejčastěji železného šrotu), nahlásí to úřadu práce. Na základě vzájemné spolupráce padlo už i několik rozsudků. Většinou se jednalo o podmínečné tresty odnětí svobody.
Zkouší brát dávky za zesnulé
Poměrně často také dochází k tomu, že příbuzní klientů, kteří pobírali některou z nepojistných sociálních dávek a zemřeli, opomenou tuto skutečnost sdělit úřadu práce. Úřad připomíná, že pečující osoby a někteří poskytovatelé sociálních služeb mají ohlašovací povinnost a jsou plně zodpovědní za její porušení.
Úřad zmiňuje například případ, kdy klientka, která pobírala příspěvek na péči, zemřela. Manžel, jako pečující osoba, neoznámil její úmrtí a dávku dále pobíral a užíval pro svou potřebu. Celková škoda dosáhla téměř 400 000 Kč. Vše odhalily zaměstnankyně příslušného kontaktního pracoviště úřadu práce ve chvíli, kdy získaly přístup do evidence obyvatel. Manžel skončil u soudu a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody.
V dalším případě klientka pobírala příspěvek na živobytí. K tomu si přivydělávala sběrem šrotu. Během půl roku si tak přišla na 75 000 korun. Tuto skutečnost ale „opomněla“ úřadu sdělit. Následně byla odsouzená za padělání částek o úhradách za bydlení, neoznámení příjmů a zatajení skutečného počtu společně posuzovaných osob.