Článek
Řecký premiér v noci na čtvrtek po jednání se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem prohlásil, že odmítá některé návrhy věřitelů.
Dodal však, že dohoda je blízko, a signalizoval, že Atény uhradí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) splátku, která připadá na pátek.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Šokující návrhy“
Řecký ekonomický deník Imerisia ve čtvrtek napsal, že Juncker předložil Tsiprasovi šokující návrhy a že mezinárodní věřitelé pokračují v tvrdém přístupu vůči Řecku.
"Za poskytnutí peněz žádají krev," napsal list To Pontiki. Řekům podle něj hrozí další snižování důchodů, zvyšování daně z přidané hodnoty, privatizace a nové propouštění. "Krev za dohodu", tvrdí titulek listu Ta Nea.
Podle Junckera se nicméně jednání s Tsiprasem neslo ve sportovním duchu.
Dijsselbloem charakterizoval schůzku jako "velmi dobrou" a dodal, že jednání budou pokračovat. Evropský komisař pro ekonomiku Pierre Moscovici ve čtvrtek vyjádřil přesvědčení, že Aténám se podaří s věřiteli dohodnout a že Řecko zůstane součástí eurozóny.
Snížení důchodů, propouštění
Nejnovější plán věřitelů zatím nebyl oficiálně představen. Podle médií však zahrnuje mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty v turistickém sektoru, elektrárenském průmyslu, vodárenství a komunikacích.
Počítá prý rovněž se snížením důchodů, s umožněním hromadného propouštění zaměstnanců v soukromém sektoru a privatizací elektrárenské společnosti DEI, letišť a dalších podniků, píše DPA.
„Nejsprostší a nejvražednější plán“
Poslanci řecké vládní strany SYRIZA podle agentury Reuters reagovali na nejnovější návrh věřitelů s rozhořčením a zděšením. "Juncker se ujal špinavé práce a přinesl ten nejsprostší, nejvražednější a nejtvrdší plán v době, kdy všichni doufali v blížící se dohodu," uvedl zástupce parlamentního mluvčího vládní strany Alexis Mitropulos.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 biliónu Kč).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko (tedy do konce června), výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Řecku se zatím nepodařilo dohodnout s věřiteli na podobě reforem, ačkoli peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.