Stokorunovou bankovkou s portrétem slévače a družstevnice na jedné straně a vyobrazením Karlova mostu a Hradčan na druhé se v Československu platilo až do roku 1993. Na konci 80. let byla nahrazena novým platidlem s podobiznou Klementa Gottwalda, to bylo ale krátce po svržení komunistického režimu v roce 1989 staženo z oběhu.

Hockenhull je kurátorem obří expozice v Britském muzeu, která zahrnuje více než 150 tisíc předmětů z celého světa týkajících se peněz a jiného oběživa. Kromě bankovek vystavuje mince, žetony, cenné papíry, šeky, ale i platební karty.

Starou československou stovku označil za jedno ze šesti vizuálně nejlepších papírových platidel na světě. Jejím autorem byl František Heřman, který se svým návrhem vyhrál soutěž vyhlášenou v roce 1951.

Rub papírové stokorunové bankovky 100,- Kčs s pohledem na Pražský hrad a Karlův most na líci, která byla vydaná v roce 1961 a platila do 7. 2. 1993.

Rub papírové stokorunové bankovky s pohledem na Pražský hrad a Karlův most, která byla vydána v roce 1961 a platila do 7. 2. 1993.

FOTO: ČTK

První místo na Hockenhullově žebříčku obsadila ekvádorská bankovka v hodnotě 1000 sucres z roku 1944, která je podle experta výtvarně nejpovedenějším platidlem vůbec.

Jako druhá se umístila anglická pětilibrovka z roku 1887 a třetí bankovka je připomínkou německé inflace z 20. let minulého století, má totiž hodnotu pěti miliónů marek a pochází z roku 1923.

FOTO: Thomas Hockenhull, British museum

Britský odborník zveřejnil podle britského deníku svůj žebříček krátce poté, co britská centrální banka vyzvala veřejnost, aby se zapojila do výběru umělce, který dá podobu připravované nové bankovce v hodnotě 20 liber.

První papírové peníze na světě vznikly v Číně a evropské bankovky se začaly vydávat v 17. století. Podle listu The Times se nejedná jen o hezké obrázky, ale také o nositele vzkazů a myšlenek. Například výjevy na papírových penězích států někdejšího sovětského bloku nezřídka podporovaly jejich komunistické ideály.