Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, která měla zpřístupnit pozemky, provést protierozní a vodohospodářská opatření. Jejich dokončení může vzhledem k dosavadnímu vývoji trvat ještě několik desetiletí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Například z navrhovaných protierozních opatření se od roku 1995 podařilo uskutečnit jen sedm procent. V České republice je přitom ohroženo zhruba polovina orné půdy vodní erozí a téměř 10 procent erozí větrnou. Většina ohrožené půdy tak není systematicky chráněna a orné půdy trvale ubývá.

Pomalé čerpání peněz z EU

Provedení uvedených opatření komplikuje nerovnoměrné čerpání evropských dotací. Ministerstvo zemědělství v letech 2007 až 2014 vynaložilo na pozemkové úpravy z různých zdrojů celkem 13 miliard korun. Z výsledků kontroly vyplynulo, že se ročně investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun.

Na nízké čerpání peněz v oblasti pozemkových úprav měl vliv například rozdíl mezi cenami uvedenými v dohodách o poskytnutí dotace a vysoutěženými cenami, který dosahoval až poloviny předpokládaného objemu. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) ale získal informaci o rozdílu mezi plánovanou a skutečnou cenou projektů v průměru až po 241 dnech. Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam.