Na příští rok očekává Evropská komise růst o 2,1 procenta v celé EU, země platící eurem porostou o 1,9 procenta. Podle komise podporují v současnosti jinak jen mírný cyklický růst evropského hospodářství některé krátkodobé faktory. Prognóza zmiňuje trvající nízké ceny ropy, setrvalý globální růst, levné euro i hospodářskou politiku v zemích EU, která růst podporuje.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"Evropská ekonomika si užívá nejjasnější jaro za několik let, rozmach podporují vnější faktory a politické kroky, které začaly přinášet ovoce," řekl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

V únoru ve své zimní předpovědi komise uváděla pro letošek posílení hospodářského výkonu celé Unie o 1,7 procenta, pro země eurozóny předpovídala 1,3 procenta při inflaci v celé EU 0,2 procenta a v eurozóně 0,1 procenta.

Komise ovšem připomíná, že míra růstu hospodářství se napříč zeměmi EU výrazně liší. Irsku a Maltě poroste podle prognózy letos HDP o 3,6 procenta, Lucembursku o 3,4 procenta, Polsku o 3,3 procenta a Slovensku o tři procenta. Kyperská ekonomika se má naopak o půl procenta zhoršit, Finsko a Chorvatsko mají růst jen o 0,3 procenta a silně zadlužené Řecko jen o půl procenta.

Odhad pro Česko zůstal stejný

Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 procenta, příští rok její tempo zrychlí na 2,6 procenta, uvedla Evropská komise. Její jarní makroekonomická předpověď se tak v tomto ohledu neliší od údajů z předpovědi zimní.

Deficit veřejných financí by měl v Česku letos dosáhnout dvou procent, v příštím roce pak 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvádí komise. Míru inflace předpovídá komise na letošní rok na 0,2 procenta, v příštím roce na 1,4 procenta.

V celé eurozóně se podle odhadů komise bude inflace pohybovat kolem nuly. V zemích platících eurem přitom několik minulých měsíců spotřebitelské ceny dokonce klesaly, což bylo teprve podruhé v historii společné měny.

Ve druhé polovině tohoto roku a v roce příštím ale mají ceny opět začít stoupat v důsledku zvyšování domácí poptávky, snižujícího se vlivu cen výrobků a dopadu levného eura na zvýšení dovozních cen.

Komise v prognóze poukazuje na zlepšující se situaci na pracovním trhu, kdy posílení ekonomické aktivity vede k růstu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice klesá, zůstává ale vysoká. V celé EU by letos měla činit 9,6 procenta a v zemích platících eurem pak 11 procent.